Příběh dvou zamilovaných

13

Když jsem se ráno probudil ona ještě stále nahá spala vedle mne. Lehce jsem ji pohladil po vlasech, potichu si oblékl kraťasy a odešel do kuchyně. Začal jsem dělal snídani pro nás dva. Nevím jestli jsem dělal takový rachot, ale po chvilce ke mně přišla a objala mne zezadu. "Máš ještě ležet ty má princezno." Řekl jsem a otočil se na ní. "Bez tebe se mi nechtělo." Odpověděla s zářivým úsměvem na tváři a já si všiml že na sobě nemá nic víc než mé tričko, které ji bylo skoro po kolena. Nemohl jsem odolat a taky jsem se usmál. Úsměv za chvilku vystřídal polibek na dobré ráno. Posnídali jsme a u toho si v jednom kuse povídali. Když jsem chtěl odnést nádobí že ho umyju, tak se mi z ničeho nic podlomilo koleno. Lucy se ke mně okamžitě rozeběhla a pomohla mi vstát. "Děkuji ti lásko " odpověděl jsem a podepřel jsem se o kuchyňskou linku. Ona tam stála skoro až v šoku a koukala na mne jako na zjevení. "J...jsi v pohodě??" V jejím hlase byl slyšet strach. Musel jsem se usmát a s vtipem říct "Copak? To už se mne chceš zbavit? Jasně že jsem v pohodě!" Za tuhle odpověď jsem málem dostal facku. Po chvilce jsem ji ještě pomohl se obléct a když jsem na sebe chtěl dát tričko tak mne zarazila. "Počkej!" Poslechl jsem jí a ještě odložil tričko. Přišla ke mně blíž, objala mne a začala mi dávat polibky na krk. Polibky jsem ji během chvíle oplatil. Její něžné prsty jezdily po mé hrudi, mezi tím co mé polibky dopadaly na její krk. Vyrušilo je z toho až zvonění telefonu. "Kterej haj..."  Nedořekla to. Můj polibek ji umlčel. Ale zvonění telefonu neustalo. Ač nerada, tak nakonec to stejně šla zvednout. Byla to její máma. Chtěla aby šla domů, aspoň na oběd. V ten moment mne Luca odstrčila a v hovoru pokračovala za zavřenými dveřmi. V jednu chvíli jsem zaslechl své jméno. Asi po 10 min za mnou opět přišla a hned mi řekla "S obědem si starost dělat nemusíš. Na oběd jsi zvaný k nám!" "Zlato.. Když já nevím. Co když se tvé rodině nebudu líbit nebo tak?" To už mne zase na oplátku umlčela ona. "Žádné odmlouvání! Prostě příjdeš a basta!" A sotva co to dořekla začala se smát na celé kolo. A já pak taky. "Do čeho mne to zase namočila.?.?" Řekl jsem si v hlavě a smál se dál. Asi do 11:45 jsme se věnovali jen sami sobě. Pak jsme vyrazily k dívce domů na oběd. Nechtěl jsem nic zkazit a tak jsem si pro jistotu vzal košili, kterou mi vybrala Lucy a džíny. Byl jsem celkem nervózní a Lucy si toho bohužel všimla. Začala dělat kraviny jen aby mne rozesmála. K jejímu domu jsme přišli přesně ve 12:00. Obavy ze mne vesměs spadly, když nám otevřel její táta s úsměvem na tváři. Podali jsme si ruce a seznámili se. Ti dva mne ještě zavedli k jejich mámě. I ta se na mne usmála, podala mi ruku a seznámili jsme se. Já ji ještě dal kytku, kterou jsem utrhl cestou. Ta ji okamžitě dala do vázy a usadila mne ke stolu. Na jedné straně stolu jsem seděl já s Lucy a na druhé její rodiče. "Dáš si pivo?" Nabídl mi její táta "Děkuji. Ale já nepiju." "Ne jo? Takže zatím tě ta naše dcera tak nezlobí jo?" "No zatím ne no." Odpověděl jsem a všichni jsme se začali smát, jen Lucy po nás házela vražedné pohledy. Jídlo bylo vynikající. Když jsme dojedli, nabídl jsem pomoct s nádobím, ale Lucy mne předběhla. "A kdy bude svatba?" Zeptala se mne její máma a až z kuchyně byla slyšel Lucy. Asi to slyšela a volala "Mami!!! Notak!" Zase jsme se smáli a já jen odpověděl "Notak zlato. Vždyť to byla jen slušná otázka."