Tajná W/Gejmr, Marwex, MenT

Název

"Je to tady krásné, co?" řekl Gejmr a já jen příkývla, "Teď vážně, nejsi tu jen, protože chceš skočit?" zaptal se. "Ne, jen přemýšlím." řekla jsem tiše a pousmála jsem se, "A o čem?" řekl a já svým periferním viděním zaregistrovala (čuměla jsem rovně z balkonu :D), že se na mě podíval, "Připadám si jako u výslechu, ale přemýšlím nad vším." lhala jsem, "Víš, že takhle jsi nádherná." řekl tichounce, obrátila jsem se na něj. Nikdy jsem si neuvědomovala, jak vlastně krásný je.

Hluboce jsme si dívali do očí. Zdálo se, že tuto nádhernou chvíly nemůže nic pokazi. Opak je ale pravdou. Ze vstupních dveří vyšel totiž Jawo s Kelem, zpívající si něco podivného s balónkem v ruce. Zasmála jsem se, ale vduchu jsem doufala, že odsud už brzy vypadnou.

Po krátkém a trochu tupém rozhovoru jsme se rozhodli jít dovnitř. Mluvit s opilým člověkem je jako vysvětlit něco opicí. V místnosti, kde se kalilo. Naše pracně rozložené stoly a židle byli odsunuty a ve středu místnosti tancovalo pár lidí. Někteří, kteří byli ještě při smysle stáli v rohu a smáli se tanečním kreacím, které jejich známí vytvořili.

"Asi už půjdu." řekla jsem Markovi, který stál v mé blízkosti, "Tak ahoj." zamával mi a mile se usmál. Vzala jsem si bundu a prostě jsem už šla.

Doma rosvítím světlo a pomalým krokem dojdu až do mého studia. Zapnu počítač a protočím se na židli. "Musím vypadat jako malé dítě." rozesměju se nad mou otočkou. "Taková baletka." rosměju se ještě víc. Po mém záchvatu z malé otočky se začnu opět soustředit na mou práci. Teda jesli se to dá považovat jako práce. Prostě jdu stříhat videa a nejlepší momenty za rok 2019, je sice už trochu pozdě, ale stejně chci speciálek.

"Konečně!" vykřiknu při konečném uložení videa a znovu se roztočím na židli, jako kdyby byla kolotoč. "Já si s těma otočkama fakt dneska nedam pokoj." rozesměju se.

Rozhodla jsem se videa vydat až zítra a dnes si jít už lehnout. Při cestě ze studia koukám do mobilu a zjišťuji, co je nové. "Poslední dobou mi připadá můj instagram jako město duchů." řeknu si pro sebe.

Probudí mě mobil tím nejotravnějším vyzváněním na světě. "Já si budík nenastavovala tak ticho." zamručím do polštáře. Po chvilce se ale stejně rozhodnu zvednout a podívat se, co se stalo. "Volal mi Gejmřík, asi to včera přehnal s pitíčky." zasměji se a zavolám mu.

"Haló?" ozve se, "Ahojky, co se stalo? Tele kozu otrkalo nebo proč si mi volal?" zasměji se, "Ne, jen nevíš, kde mám klíčky od mobilu?" řekne, "Jak jako klíčky od mobilu?" udivím se, "Od bytu." zasměje se, "Nevim, neházel si je z balkónu?" udivím se, "Nejspíš ne, ale já se nemůžu dostat ven z bytu, bydlíš nejblíž, zachraň mě pjosím. Jinak umřu hlady a už nebudeme točit spolu." zakňučí, "Tak si zavolej otvírače zámků, ne?" zasměji se nad slovem otvírač, "Aha, to mě nenapadlo. Tak ahoj. Díky za pomoc. nesejdeme se pak?" zeptá se už veselejším tónem, "Klidně, pak napiš. Ahoj." řeknu, "Ahoj." odvětí a zavěsí.

Čágo-Bello

Tak kdo čekal, kdy další kapitolka vyjde? Asi nikdo :D Každopádně mega děkuji zavšichny hvězdičky, které jste poslední dobou tady nasázeli. Každý komntář mi udělal radost /někoho zajímám, jupííí/.

Omlouvám se za neaktivitu a že tento díl nebyl nejlepší. Budu ráda když dáte vote, napíšete koment a že jste to dočetli do konce :)

Vaše Wesen