Návštěva

2.8K 134 8
                                    

Co s mím hlasem? Nebudu mluvit nebo co? Asi to musím přiznat. Nechtěla jsem, aby to někdo věděl. Třeba mi to neuvěří a budu furt tajná. Zítra tedy pojedu až někam do Pardubic. Obleču se již do připraveného, ale tu paruku nechám doma. A výhoda je, že se nemusím líčit!

Asi jsem měla říct ještě nějaké informace o mně, protože jsem žvanila jen o mé práci. Je mi 21 a už nechodím do školy. Kromě youtube dělám ještě prodavačku. Jsem hnědovlasá a jako ta nejvíce obyčejná holka mám modré oči. Prostě nejsem nějaká speciální. Zpět k mému příběhu

Po přemýšlení o zítřku jsem usla. Spinkala jsem asi do osmi ráno, což na to, že klasicky spím do dvanácti je zvláštní. Šla jsem se tedy projít a koupit si něco k jídlu. Dala jsem si snídani v jedné místní kavárně. Vzala jsem si mobil a koukla se kolik má mé video zhlédnutí a vydala se zaplatit, samozdřejmě jsem do někoho vrazila. "Omlouvám se, jsem hrozně nešikovná. Klidně vám tu kávu zaplatím" řekla jsem a snažila se omluvit to, že jsem na něj vylila kafe, které měl v ruce, "To já se omlouvám, šel jsem rychle a koukal do mobilu." řekl vstřícně, "Já taky. Klidně vám to zaplatím" snažila jsem se chovat mile. "To nemusíte, já teď ale pospíchám do Pardubic tak naschle." řekl a já si uvědomila, že už je 12 a měla bych jet.. taky do Pardubic "Aha, tak naschle." odpověděla jsem a šla zaplatit. A odjížděla z Prahy do Pardubic, jupí.

Když jsem dorazila k velkému paneláku, tak jsem samozdřejmě vystoupila z auta, co jiného bych dělala. A šla zazvonit na zvonek, zvedl to a řekl "Haló?" a já se trochu styděla a řekla "Ahoj, jsi Honza?" řekla jsem pomateně. "Neříkej, že jsi nějaká šílená faninka co vystopovala můj byt?" řekl trošku naštvaně, "Ne, sám si mi adresu poslal... asi nechápeš, že?" odvětila jsem, "Nepamatuju si? Objasni mi to.". "Jsem Dolar" odpověděla jsem a on se rozesmál takovým způsobem, že jsem ho chtěla umlátit, "Tak mi to dokaž" odpověděl. Prozvonila jsem ho, on to zvedl a řekl, že mi jde otevřít.

Když otevřel, tak byl úplně mimo, co se to stalo. Vyjeli jsme výtahem až k jeho bytu a celou dobu vládla napjatá atmosféra, pak jsem jí ale prolomila "Nemáme dnes ještě něco natočit?" a on řekl "To počká na zítra, teda jestli máš čas?", "Samozdřejmě, že mám, kluci jsou už tady?" byla jsem docela veselá. "Jsou. Mě zajimá, jak to děláš s hlasem, Dolare... Jaké je vlastně tvé jméno?" rozpovídal se, "Hlasový modulátor a jsem Alice" pousmála jsem se a najednou výtah ohlásil, že jsme na místě.

Vešli jsme k němu do bytu a já slyšela hlasy, asi to byli Marek A Vojta. Pak Honza zařval "Je tu Dolar!" a hned jsm slyšela i kroky. Koukali na mě jak na zjevení, asi se trošku divili, kdo jsem. "Ahoj?" řekl Marek a ještě chvilku se divil. Kluk vedle něj byl nejspíš Vojta... moment, vždyť to byl ten kluk na, kterého jsem vylila kafe, snad mě nepozná. "Ahoj, nejsi to náhodou ty co na mě vylila kafe?" poznal, "Nooo.... možná. Vy mi věříte?" zeptala jsem se a oni kývli, jsem nečekala. Chvilku jsme na sebe pitomě koukali a pak si šli něco zahrát.

Byla jsem dost veselá, dokuď se Vojta nezeptal na hloupou otázku: "Proč si nám vlastně neřekla, umm... jak to říct, že jsi prostě holka?", "Na to se dost blbě odpovídá, ale asi jsem chtěla, aby zůstalo to, že se přeříkávam jen já, teď mi ve videích budete říkat ona a to budu muset více stříhat." pousmála jsem se a dále pokračovala ve hře. "Co když to vykecáme dalším Youtuberům?" řekl opět Vojta, "Tak vás umlátím polštářem" oznámila jsem. Ještě chvilku se mně vyptával, už bylo dost pozdě a musela jsem jet domů: "Sorry kluci, ale musím odjet" když jsem dořekla tak jsem se zvedla z pohovky na které jsem seděla, "Nemusíš." řekl Honza, "Co potřebuješ?", "Můžeš přespat, s klukama jsme se už domluvili, že tu přespí, co ty?" odpověděl a já se rozhodovala: "Tak asi jo... zítra nepracuji, maximálně s váma natočím video a to počká až se zítra vrátím" odsouhlasila jsem. "Kde budeš spát?" řekl Marek s lišáckým úsměvem, "Na gauči?" řekla jsem nejistě. " Tam spí Vojta, já ve svém pokoji a Marek v pokoji pro hosty" řekl Honza, "Si lehnu na linku nebo podlahu" usmála jsem se a hrála jsem dál tu hru. Samozdřejmě jsem byla zase druhá, pak jsme si ještě pokecali já si šla lehnout na podlahu za gaučem. Nemohla jsem usnout.

"Nevěřím jí" řekl Marek, když zacházel do svého pokoje, "Možná mluví pravdu, ale možná ne, každopádně je milá." řekl Honza a taky zalézal do pokoje. "Je to stejně jedno a dobrou noc" řekl Vojta a usínal na gauči. Po pár minutách a po této konverzaci jsem usla.

"Dobré ráno růženko!" zařval na mě Marek, "Dobré princi, nelíbal si mě doufám!" pousmála jsem se a zvedala se z mé podlaho-postele. "Co bude k snídani?" zeptala jsem se, "Jsem si říkal, že někam zajdeme?" řekl Honza, protože se mu nechtělo vařit. "Tak jo, ale pokud na někoho vyliju kafe tak to není má chyba!" řekla jsem.

Šli jsme do nějakého podniku a přišli k nám dva fanoušci "Můžete se s náma vyfotit?" zeptal se jeden a vzal si z kapsy mobil, "Jo" řekl Honza a vyfotil je ještě s Markem. "To je tvá přítelky ně Marwe a to je tvůj přítel MenTe?" zeptal se ten druhý, Všichni jsme se smáli, ale oni to nechápali, "Ne, to jsou kamarádi" objasnil rozesmátě Marek, pak ti dva kluci odkráčeli. "Škoda, že se nechtěli fotit se mnou." řekla jsem trošku smutně, "Tak se odhal, to jsem nemyslel, ale myslel jsem ukaž ja vypadáš v nějakém videu." řekl Marek. "Tak já už chci jíst a vy tu tokáte?" řekl hladový Vojta.


Čágo-Bello

Dnes jsem se rozhodla napsat druhou kapitolu a nějak jsem se do toho zabrala. Děkuji za přečtení a čau!

Vaše Wesen


Tajná W/Gejmr, Marwex, MenTKde žijí příběhy. Začni objevovat