Daughter Hel

Šampion

Vedle nich stál Velmistr s velkým úsměvem. ,,U nás plyne čas úplně jinak. Na jiných světech bych byl stár miliony let, ale zde na Sakaaru..." odmlčel se, podíval se na Lokiho a pár krát zamrkal. On se letmo podíval na Thora a poté zpět na Velmistra.

,,No to nic. Ty znáš tohoto...tohoto... Říká si Hromolord?" zeptal se a ukázal na Thora.

,,Vládce, Hromovládce. Řekni mu to," pokynul Lokimu.

,,V životě jsem toho chlapa neviděl," odpověděl s úsměvem.

,,Je to můj bratr!" zarazil mu to Thor.

,,Nevlastní," dodal Loki.

,,Umí aspoň trochu bojovat?" zeptal se opět Velmistr.

,,Sundej mi to z krku a hned ti to předvedu," naštval se Thor a přitom se na něj nebezpečně usmíval.

,,Jé, výborný. On mi vyhrožuje... Jiskřičko. Hej poslouchej, jestli chceš zpátky na Is-. As-. Někam na Asburg..."

,,Ásgard!" opravil ho hrubým hlasem Thor.

,,Vyzyvatel, jenž v boji porazí mého šampiona, získá zpět svou svobodu," vysvětlil.

,,Fajn, stačí mi jen ukázat, komu mám nakopat zadek!" řekl naštvaně Thor, který již ztrácel nervy.

,,Vyzyvatel jedna radost! Zadek ti ukážem hned, Likvilorde," řekl a vtom se křeslo s Thorem rozjelo.

,,Loki!" stačil ještě zavolat na svého bratra, ale Loki tam jen mlčky stál a zhluboka se nadechl. Poté z místnosti zmizel.

---{}---

Co si mám jen počít? Tuhle otázku si již pokládal přes dvacet minut a přitom chodil po svém pokoji, který mu daroval Velmistr. Tahal se za vlasy a přitom se snažil co nejvíce soustředit na odpověď na otázku, jež si stále dokola pokládal.

Vtom se ozvalo klepání na dveře. Ve dveřích stál Velmistr se širokým úsměvem. Lokimu jeho úsměv přišel poněkud zvláštní a nepřirozený.

,,Dnes večer bude tvůj bratr, či bratranec nebo nevlastní bratr, nebo jak to mezi vámi je, bojovat proti mému šampionovi, tu máš lístek na zápas. Jelikož nemáš zatím naši měnu, nemusíš za to nic platit, ale neboj, brzy naši měnu dostaneš," oznámil a podal mu lístek.

,,Děkuji, Velmistře," řekl zdvořile a prohlédl si lístek. Vypadal vcelku obyčejně. Měl zlatou barvu a měl nápis 'V boji proti šampionovi se dnes postaví Hromolord!' a pod tím byl napsán čas. Dokonce si všiml několik bankovek, které mu dal taky. 

Loki se podíval na hodiny pověšené hned nade dveřmi a zjistil, že je pět hodin Sakaarského času. Ručička vyjadřující sekundy plynula o dost rychleji, než na Ásgardu. Opět se podíval na čas napsaný na lístku. V 7 hodin večer. Řekl si pro sebe a podíval se zpět na hodiny.

Tentokrát nebylo 5 hodin, nýbrž čtvrt na 6. Měl bych si nejspíše pospíšit. Řekl si a vydal se na cestu spletitými a kýčovitými chodbami.

---{}---

Jakmile procházel kolem žaláře, napadlo ho navštívit Thora. Ale jelikož ví, jak vypadá vězení, nechtělo se mu tam jít. Vytvořil tedy iluzi sebe, jak je v žaláři.

Uviděl Thora, jak se modlí. Tuhle modlitbu slýchával často, a ještě častěji ji říkával on sám.

,,...pro ty jež zemřeli hrdinou smrtí," připojil se na konci modlitby též a Thor se posadil. ,,Bolí to, že jo? Když ti někdo lže," začal. ,,Když ti říkají, že jsi někdo, a pak zjistíš, že je to výmysl," navázal schválně na svoji minulost.

Thor vzal mlčky kámen a hodil ho po Lokim. Kámen však prošel skrz a Loki se zasmál. ,,Nemyslel sis doufám, že za tebou přijdu osobně, vězení je nechutný," ohradil se a bůh hromů a blesků na něj hodil další kámen.

Loki svěsil zoufale ruce. ,,Znamená to tedy, že nechceš mou pomoc? Nemůžu ohrozit svoje postavení u Velmistra a trvalo mi, než jsem si získal jeho důvěru. Je to magor, ale někdy si dá i říct. Můj návrh je, přidej se ke mně a Velmistrovi, a pak možná za nějaký čas se mu stane nehoda, a pak..."odmlčel se, ukázal na Thora, na sebe a potom zvedl palce vzhůru.

On na to však neodpověděl a hodil mu do obličeje další z kamenů. ,,Nechceš se doufám vrátit zpátky, že ne?" zeptal se a udělal menší krok k němu. On mu na to však stále neodpovídal. ,,Naše sestra, tvoje kladivo zničila, jako skořápku. Je silnější, než my oba. Je silnější, než ty. Nemáš žádnou šanci. Rozumíš tomu, co ti tu říkám?!" zvýšil hlas, když ho začala štvát Thorova ignorace.

Jeho nevlastní bratr však nadále mlčel. Loki se uchechtl. ,,Páni," vydechl. ,,Takže na všechno budu zase sám," odtušil. ,,Tak jako vždycky," dodal a Thor se tomu mírně usmál.

,,Nemůžeš něco říct?" neudržel se a pobídl ho. Z druhé strany se mu však dostalo jen ticho. ,,Řekni něco!" nařídil mu netrpělivě.

,,A co ti na to mám říct? Zfalšovals vlastní smrt. Uchvátil trůn, obral Ódina o moc, vysídlil ho na Zemi, aby umřel a vypustil bohyni smrti. Řekl jsem dost? Nebo chceš abych popsal víc, než poslední dva dny?!" mluvil na něj naštvaně.

Loki se podíval do země. ,,Poslyš, já toho jeho šampiona, o kterém pořád mele, ještě neviděl, ale prý je neslýchaně surový. Vsadil jsem si proti tobě pořádnou sumu, tak mě nezklam," řekl a Thor po něm hodil nějakou věc. To se však jeho iluze již rozplynula.

---{}---

Loki pospíchal, aby stihl zápas. Ještě měl vcelku dost času... Tedy, tak by to vypadalo na Ásgardu, ale zde byl čas o dost rychlejší. Na to si budu muset zvyknout. Pomyslel si a zavrtěl hlavou.

Vstoupil do místnosti, kde na vše měl nádherný výhled. Vzal si nějaký nápoj a pozoroval hologram Velmistra. Slyšel jásot diváků a viděl, jak všichni poskakují radostí a nadšením.

Vtom do arény vstoupil Thor. Že by nový účes? Podivil se jeho novému vzhledu a musel se tomu trochu uchechtnout. Všichni začali křičet 'bů' a on měl sto chutí to zakřičet také.

Vtom se objevily zelené ohňostroje. Velmistr začal uvítávat jeho šampiona. Začaly se ozývat dunivé kroky a Thor se již chystal na boj. Musel se tomu usmívat, jelikož Velmistrovo komentování bylo až k popukání. Ale též se usmíval očekáváním.

Začala se otevírat brána a všichni čekali, až vstoupí ten slavný šampion. Vtom někdo tu bránu rozrazil a objevila se tam zelená velká nestvůra. Loki pootevřel ústa a díval se na Hulka, jako na zázrak.

,,Jo!" vykřikl Thor radostně a začal se usmívat.

,,Z týhle planety musím pryč," řekl si pro sebe Loki a otočil se k odchodu. Poté ho však zarazil Velmistr, a tak prudce zastavil.

,,Co, co, co, co? Kampak?" řekl zvláštním tónem a donutil Lokiho, aby couvnul zpět. On se tedy posadil na pohovku na druhý konec od Velmistra a povzdechl si.

Tohle ještě bude jízda.