Daughter Hel

Titan

Loď vznášející se vesmírem vezla všechny obyvatele Ásgardu -teda ty, kteří nezahynuli.

Dva bratři stojící vedle sebe pozorovali nezaujatě vesmír.

,,Vážně myslíš, že návrat na Zemi je dobrý nápad?" prolomil ticho Loki a podíval se na Thora.

,,Jo, ovšem. Zbožňují mě tam. Jsem velice populární," odvětil mu Thor a neskrýval ani svůj egoistický výstup.

,,Řeknu to tedy jinak. Vážně myslíš, že je dobrý nápad brát mne zpátky na Zem?" zeptal se jiným způsobem.

,,Už jsi tam přeci byl," nechápal Thor.

,,Ano, ale jen s Avengers. Kdybych se ukázal před lidmi... Myslím si, že to není dobrý nápad."

,,Bratře, tím bych se teď netrápil," řekl a poplácal Lokiho po rameni. ,,Mám pocit, že všechno dobře dopadne," dodal a usmál se na něj.

Vtom se však úsměvy vypařily, jelikož před nimi se objevila obrovská loď. Se šokovanými pohledy se obrátili a spěchali ihned k občanům.

———{}———

Všude byly mrtvoly. Ásgardský lid byl mrtev. Pár jich ještě žilo, ale prožívali neuvěřitelnou bolest.

Plameny pohlcovaly těla, zdi, zem... Celou loď. Pomalu a jistě.

Loki byl bohužel stále naživu. Skadi s Narfim též ale ona se sotva udržela na nohou. Strachem se třásli a nevěděli, co mají dělat.

Loki ho viděl. Viděl ho. Toho, který mu ničil život několik let. Toho, který ho ovládl a byl jím donucen zničit New York.

,,Já znám pachuť porážky," promluvil hlubokým hlasem, až z toho Loki cuknul.

Cítil se bezmocně. Strach pohlcoval celé jeho tělo a nemohl se přestat třást. Vystrašenýma očima Titána pozoroval a ochranářsky stál před Skadi a Narfim, aby jim neublížil.

,,Ten zoufalý pocit, že jste v právu. A přesto... Selžete," promluvil opět a popadl bezmocného Thora.

,,Nahání to strach. Kolena se třesou. Ale k čemu to všechno? Děsíte se. Utíkáte. Ale osud vás přesto dostihne," řekl a pomalými kroky se přiblížil k nim.

Loki polkl. Věděl, že tohle nemůže přežít.

,,A teď je zde. Nebo mám spíš říci, že jsem zde já?" odporně se usmál a zvedl ruku, na které měl Rukavici nekonečna. Kámen síly se rozzářil a Thora teď držel za hlavu.

,,Mluvíš až moc," zachraptěl Thor s krví v ústech.

,,Ten Tesseract. Nebo... Tvůj bratr zemře," navrhl a začal přibližovat ruku k Thorově hlavě. ,,Snad víš, jak si vybrat."

,,Nepochybně... Zabij ho," odpověděl mu bezcitně. V očích mu však stále šel vidět strach a obavy. A věděl, že nedokáže snést pohled na umírajícího bratra, ale snažil se to nějak zdržet.

Skadi nad Lokiho rozhodnutím zalapala po dechu a po tváři jí stekla slza.

Thanos mu dal kámen k hlavě. A vtom se začal ozývat křik plný bolesti. Tolik bolesti.

Loki začal zrychleně dýchat. Oči se mu začaly lesknout a v krku mu zůstalo sucho. Nemohl. Nemohl to vydržet.

,,Stačí! Dost!" zakřičel zlomeně. Zavřel oči a povzdechl si.

,,My Tesseract nemáme," řekl Thor, jakmile bolest odezněla. ,,Byl zničen na Ásgardu."

Loki se v tu chvíli cítil tak provinile. Byl naštvaný na sebe. Tížila ho vina.