Daughter Hel

Svět mrtvých

Loki s pohledem upřeným do země uslyšel skřípání ode dveří. Ani se nepokoušel podívat tím směrem, jelikož si myslel, že mu dá Hel jen jídlo nebo pití, jako obvykle.

Ale když neslyšel žádné položení tácu, kde by měl být chleba a ani položení sklenice s vodou, trochu se podivil.

I když byl trochu udivený, nehodlal svůj pohled od země odtrhnout. Stále ho fascinovala jedna prohloubenina v zemi a nedokázal přijít na to, od čeho ta díra je.

Když neuslyšel nějakou dobu zavíráni dveří, začalo mu to být dost podezřelé. Vstoupil vůbec někdo do místnosti? Tak už mám i halucinace nebo co? Pomyslel si nervózně Loki v hlavě, ale stále svůj pohled držel na špinavé a omšelé zemi.

Po chvíli však ve svém pohledu zahlédl nohu. Ano, byly tam dvě nohy. A okamžitě věděl, koho jsou. Hlasitě polknul, ale svůj pohled na danou osobu nepřemístil.

,,No tak, otče. Podívej se alespoň na mě, když jsem tě přišla navštívit,"řekla jízlivým tónem a Loki věděl, že se usmála.

,,Nenazývej mě tak,"odvětil chraptivým hlasem, aniž by ho napadlo, jak bude po té dlouhé době znít. No, čekal ten hlas horší.

,,Nebuď na mě naštvaný. Vždyť jsem ho zbavila jen přebytečné části těla,"řekla odporným tónem a on se nad vzpomínkou ucuknul tak, že šlo uslyšel zařinčení řetězů. ,,Copak? Je ti ta představa nepříjemná?"

Loki vztekem hluboce vydechl a nakonec svůj pohled upřel na její obličej. Propálil ji jeho naštvaným pohledem a následně zavrčel.

,,No co? Vypadáš jako pes, kterému jsem teď sebrala hračku,"řekla ironicky a podívala se hluboce do jeho očí.

Popadla ho silným stiskem za bradu a naštvaně se na něj podívala. V jeho očích se značně objevovaly plameny vzteku a ona si to značně užívala.

,,Neboj. Tvá několikátá manželka a tvůj několikátý syn jsou v bezpečí. V mém bezpečí."

,,Tak to moc v bezpečí nejsou,"zamumlal Loki co nejsrozumitelněji to šlo, když mu jeho bradu svírala Hel.

,,Bacha na to, co vypustíš z úst. Mohlo by to s nimi dopadnout hůře než minule,"odvětila chladně a prudkým pohybem mu sundala její dlaň z brady.

On nad vzpomínkou musel uhnout pohledem a začal se opět dívat do země. ,,Za nějakou dobu tě budu potřebovat. A jestli nesplníš mé rozkazy, s tvou rodinou to dopadne špatně. A ne jen se Skadim a Narfim. Ale s celým tvojím lidem, včetně Thora,"řekla a ladným krokem odešla z místnosti.

Loki si povzdechl a po chvíli se z něj vydral tichý vzlyk. Poté další a další. Až mu po tvářích začaly téct slzy. Jeho modré oči zaplavily slané slzy a jeho bělmo bylo rudé kvůli slzám, ale i kvůli nedostatku spánku.

Takhle to dál jít nemůže! Řekl mu jeden až moc povědomý hlas v hlavě. Podivil se, odkud se hlas objevil a proč mu ho tak moc někoho připomíná.

Podívej se na něj! Vždyť je úplně dobitý! A viděl jsi Narfiho? Vždyť mu usekla ruku! Ozval se hlas znovu, ale hlasitěji. V tu chvíli mu došlo o koho se jedná a komu hlas patří.

,,Matko?"řekl do prázdnoty.

On mě slyší! Ódine! On mě slyší! To znamená, že to může fungovat! Ozval se její radostný hlas a Loki se mírně podivil.

Najednou se kolem něj začala cela měnit na něco krásného. Ozářila ho veliká záře, a tak si musel zavřít oči. Byl to nezvyk, když byl v cele, tak tam jen sotva prosvítalo denní světlo.

Jakmile své oči otevřel uviděl královské zahrady a před ním se tyčil ásgardský palác. Zmateně se začal ohlížet kolem sebe. Pouta již na svých rukou neměl a měl zcela čistý oblek.

,,Loki!"uslyšel známý hlas a hned se začal rozhlížet, odkud ten hlas šel.

Po chvíli zahlédnul TU osobu. Ta, která mu dodávala v životě jistotu. Ta, která byla vždy při něm. Ta, která ho vždy utišovala a povzbuzovala, když se mu nepovedlo kouzlo. Té, které naposled řekl, že není jeho matka.

,,Matko,"zašeptal užasle.

Ale to se mu už pověsila okolo krku a nechala zmateného Lokiho opařeně stát s vykulenýma očima.

,,J-jak. Co. Proč?"začal vykoktávat, ale Frigga mu položila svůj prst na jeho ústa.

,,Uviděla jsem tě, jak se tam dole trápíš a co se vše stalo. Celý tvůj lid je ve velké panice a neví, kde jsi. Pátrají po tobě. Po různých světech. Thor je úplně mimo a neví co dělat. Okamžitě se musíš vrátit na Ásgard!"vyslovila rychle a dívala se mu do očí.

Loki nebyl schopen jí něco na to odpovědět. Byl tak šokovaný z její přítomnosti, že nemohl myslet na nic jiného než na to, že před ním stála ona. Zdravá a živá.

,,Mohu ti pomoct, Loki. Ale nebude to jednoduché. Bude to požadovat tvoji největší soustředivost a-."

,,Matko, jak je možné, že tě vidím, mohu tě cítit a mohu s tebou mluvit?"zastavil ji ještě před tím, než stačila začít říkat její plán.

Frigga si odevzdaně povzdechla a podívala se do země. ,,Našla jsem v jedné knize návod, jak se propojit se světem živých, a jak na určitou dobu živou osobu přenést do světa mrtvých. A tak jsem to chtěla zkusit. Jakmile jsem kouzlo dokončila, nic se nedělo. Ódin říkal, ať toho nechám, protože je to zbytečné. Ale po chvíli si mě asi začal slyšet, a jakmile jsi mi odpověděl, byla jsem radostí bez sebe. Náhle jsem se pokusila tě sem přemístit a vyšlo to!"vysvětlila v rychlosti a přitom různě a nadšeně rozhazovala rukama.

,,Aha,"odpověděl prostě a kývnul, aby mohla pokračovat v tom,co začala.

,,Chtěla bych provést jedno z nejtěžších kouzel. Je to napsáno v té knize, ve které bylo i to předcházející. Jde o to, že do tebe přemístím svou magii a pomůžu ti z toho tvého velkého problému. Bylo tam psáno, že to funguje i mezi světem živých a mrtvých, ale považuje to dost velkou zodpovědnost a hlavně přesnost. Vím, že je to na tebe poslední dobou moc, ale tohle je snad jediná možnost, jak se odtamtud dostat pryč. A navíc, jsi uzamčen v cele na Helheimu, kde se nachází i spoustu nestvůr, které jej hlídají, ale to už nejspíše víš,"vysvětlila svůj plán a Loki tam jen opařeně stál neschopen mluvit.

Guys, omlouvám se, že nějakou dobu nevyšla kapitola, ale neměla jsem nijak chuť psát, tak snad to chápete 🤷‍♀️🥰