Daughter Hel

Útěk

Loki se na ni zděšeně podíval a nevěděl, co říct. Tohle opravdu nečekal a nevěděl, jak na tohle zareagovat.

,,Myslíš, že to bude fungovat?"vydral na konec ze sebe a podíval se na ni nejistým pohledem.

,,To zaručit určitě nemůžu. Ale mohli by jsme to alespoň zkusit. Je to jediná naděje, jak tě se Skadim a Narfim odtamtud dostat,"odpověděla a zahleděla se do jeho krásných nejistých očích, ze kterých vyzařovala úžasná modř.

,,Matko. Já-. Nejsem si tím jist. Nejsem v magii až tak dobrý, abych tohle kouzlo zvládnul. Zní to dost složitě,"odpověděl omluvně a začaly mu rudnout oči.

,,Já vím, že je to na tebe moc. Ale je to naděje. A naděje se má využít. A nechceš aby Hel ubližovala nadále Skadi a Narfimu, ne? Navíc tě chce k nějakým účelům využít a podle mě to nebude zrovna práce, kterou by jsi chtěl dělat,"řekla vážně a nehodlala od něj odtrhnout pohled.

,,Dobře,"zašeptal téměř neslyšně, ,,zkusit bych to mohl."

Frigga se na něj pyšně usmála a zajiskřilo jí v očích. On se o úsměv pokusil též, ale nebyla to žádná sláva.

,,Fajn. Za chvíli mě neuvidíš, ale stále mě budeš slyšet. Budeš opět ve svém světě a já ti budu radit, jak to dané kouzlo udělat, dobře?"odmlčela se a čekala na Lokiho reakci. On jen mírně kývnul a ona opět pokračovala: ,,Jestli se kouzlo povede, z tvých dlaní půjdou oranžové plameny magie. Tedy mé plameny magie. Pomocí jí zničíš pouta a zničíš i dveře. Potom tě budu navigovat, kde je Skadi s Narfim, jelikož vím, kde jsou. A poté ti i poradím, jak Hel porazit, a jak z Helheimu utéct."

Loki na to jen němě přikyvoval a snažil se vstřebat celý matčin plán. Začala se mu v těle probouzet nervozita o tom, že by plán nemusel vyjít a poté by tam mohl trčet na vždy.

Vždy jsi byl slabý bůh. Thor byl vždy ten lepší. Jsi jen bůh, který je tu jen přebytečný! Začaly se mu v hlavě objevovat vzpomínky, a aniž by jsi to uvědomil, stekla mu slza po tváři.

Jakmile si toho Frigga všimla, slzu mu palcem setřela a povzbudivě se na svého syna usmála.

,,Já vím, že to zvládneš, Loki. Vím, že sebe, Skadi i Narfiho odtamtud zachráníš a vím, že se bez dalších okolností vrátíš na Ásgard, kde budeš opět moudře vládnout a se Skadi a Narfim si budeš užívat i ten poslední moment."

Loki nevěděl, co na tohle říct. Z jeho úst se vydral jen tichý a bezvýznamný povzdech a nemohl se na jeho nevlastní matku podívat.

,,Omlouvám se za ty poslední slova, které jsem ti řekl,"vyřkl najednou a vzhlédl k ní.

,,Já jsem ti to už dávno odpustila, Loki. A navíc to byla pravda. Ale pro mě jsi jako vlastní syn a ty to víš,"odpověděla a povzdechla si.

,,Ty jsi pro mě taky jako vlastní matka,"řekl bezhlavě a obával se reakce.

Frigga ho však obejmula a to ho dost uklidnilo. Nahlas si hluboce vydechl a zase se hluboko nadechl.

,,Můžeme?"zeptala se s úsměvem.

,,Ano,"odpověděl a podařilo se mu vytvořit mírný úsměv.

Po chvíli se mu před očima začala objevovat zašpiněná a odporná cela a krásný posmrtný svět začal mizet. Opět ucítil bolest okolo zápěstí způsobenou těžkými železnými pouty a opět cítil tu nekončící únavu a žal.

,,Dobře, natáhni ruce co nejvíce můžeš,"ozvalo se v Lokiho hlavě a on uposlechnul.

Pokusil se co nejvíce své ruce natáhnout, a jakmile to dál nešlo řekl: ,,To je nejvíce, co mohu."

,,Skvěle. Snad to bude stačit. Teď začni pravou rukou kroužit a levou měj zatnutou v pěst."

Loki udělal zadané gesto a čekal na další rozkazy.

,,Teď levou ruku rozevři a otoč ji dlaní směrem nahoru. Pravou přestaň kroužit a teď zase zatni v pěst ji."

On opět tak provedl a takhle to pokračovalo dalších pár minut. Nepovedlo se to na poprvé, na podruhé, na potřetí...Zkrátka se naděje začala ztrácet a oni byli beznadějní.

,,Prostě se odtud nikdy nedostanu! Hel mi zadá kdoví jaký úkol a já ho budu muset splnit, jinak Skadi a Narfimu ublíží ještě více! Shniju na Helheimu v odporné cele a už nikdy nespatřím krásu Ásgardu!"

Loki ztrácel pomalu trpělivost, což se nikdy nestávalo, jelikož on trpělivý byl. Nedokázal jen unést to, co by dalšího mohla Hel udělat Skadi nebo Narfimu. Byl na sebe tak naštvaný, že si sám chtěl ublížit. Přišel si tak neschopný. Neschopný ničeho. Aneb jak Ódin říkával: Jsi slabý bůh. Bůh ničeho! Jen tu překážíš!

,,Loki. Vím, že je to těžké a ještě si představuješ, jak by mohla Skadi s Narfim ošklivě skončit, jestliže se ti to nepovede. Zkus spíše myslet na to, že se ti to povede a ty společně s nimi utečeš z Helheimu. Dobře? Hlavně se uklidni a pojď to kouzlo zkusit znovu. A hlavně neztrácej trpělivost, ani naději,"ozval se její povzbudivý a klidný hlas.

Nikdy s ním neztrácela trpělivost. Nikdy to s ním nevzdala. I když napadl Midgard a vrátil se zpět na Ásgard s tím, že svůj život navždy stráví v podzemních žalářích bez možnosti ji vidět. Byla vždy u něj. Vždy stála vedle jeho boku a vždy ho ochránila. Vždy za něj bojovala a nikdy se nedala odradit. A on jí naposledy řekl, že není jeho matka.

,,Dobře. Zkusím to ještě jednou,"řekl po dlouhé odmlce a zhluboka se nadechnul.

Opět začal opakovat stejná gesta a co nejvíce se soustředil. Svýma rukama tvořil různé neviditelné tvary a přitom měl zavřené oči.

Jakmile přestal s rukama tvořit neviditelné znaky, své oči otevřel. Naskytl se mu ten nejkrásnější pohled, který za posledních pár dní viděl.

Nad jeho dlaněmi se vznášely oranžové plameny matčiny magie. Lokiho oči se štěstím rozzářily a nevěděl, co má na to říct.

,,Výborně! Zvládl jsi to! Teď se o vše postarám já. Budu za tebe kouzlit s pomocí mé magie se odtamtud dostaneš. Platí?"

,,Jistě,"odpověděl sebejistým hlasem a počkal, co se bude dít.

Vtom se sama od sebe zničila pouta a Loki již necítil ten bolestný tlak na jeho zápěstí.

,,Teď vstaň a běž ke dveřím,"poručila mu a on tak udělal.

Před jeho očima se dveře samy od sebe zničily tak, že spadly, ale těsně před nárazem začaly levitovat. Poté se bezpečně a s tichým zvukem položily na zem.

,,A teď půjdeš tím směrem, kterým ti řeknu,"

Loki jen kývl a vyrazil z cely.