David & Mery - Nezapomněl jsem 2

Jsem těhotná

David se z toho do oběda vyspal.Šel potom do nemocnice.
D:Romane
R:Jo?
D:Jak jsem se dostal k tobě domů?
R:Ráno jsem tě tam odvedl protože jsi usnul v nonstopu
D:Aha to zas bude ostuda
R:Co teď budeš dělat?
D:Nevím,asi půjdu domů a uvidím co se bude dít
R:Nějak si to vyřešte držím palce
D:Dík
David šel domů před domem se potkal s Theou.
T:Čau
D:Čau máma je doma?
T:Jo,pořád jí je špatně,jdeš za ní?
D:No rád bych ale asi mě vyhodí
T:Hm to asi jo
D:Ty už to víš taky že?
T:Jo máma mi to řekla
D:Já vím hrozně jsem tě zklamal jsem táta na nic
T:Já nevím jak to mezi sebou máte,ale zkuste to nějak vyřešit fungovalo vám to a třeba by ti to mamka odpustila
D:To nevím
Vešli dovnitř a David viděl v chodbě svoje věci.
D:Aha tak tady vítanej už nejsem
Podíval se na Theu.
M:To teda nejsi
Přišla za ním Mery.
M:Ahoj Theo
T:Čau,já půjdu ještě ven jo?
M:To nebude třeba tatínek si vezme jenom věci a pěkně vypadne že?
T:No já stejně půjdu
D:Mery nech si to vysvětlit
M:Co na tom chceš vysvětlovat,všechno jsi zkazil zničil jsi celou rodinu
D:Mery mě to mrzí,ale zkus mi odpustit
M:Tohle už ti neodpustím!Vezmi si ty věci a jdi
David se smutně na Mery podíval.
M:Měl by jsi asi něco vědět
D:Co?
M:Plánovala jsem že ti to řeknu včera jenže ty jsi mi řekl něco co mě ranilo
D:A co mi chceš říct?
M:Jsem těhotná
David si hrozně přál aby měli další dítě,ale teď věděl že bude to malý bez táty.
D:Aha
M:No oba jsme si to moc přáli,ale teď, běž už prosím
D:Mery..
Davidovi se nahrnuly slzy do očí.
M:Běž prosimtě
Mery začala brečet taky.