David & Mery - Nezapomněl jsem 2

To neříkej

David po zbytek dne nevylezl z pracovny.
Mery se kvůli tomu trápila.
Thea šla zrovna do obýváku.Mery kojila Tádu.
T:Táta pořád trucuje?
M:Jo
T:Brzo ho to přejde
M:To nevím, s Tomášem se nesnáší a ještě k tomu jsou z jich teď bráchové.
T:Zvyknou si na to,všichni si na to budeme muset zvyknout
M:Jo máš pravdu
Mery k večeru vykoupala Tádu a potom ho uspávala v ložnici.
Jenže Táďa dneska nechtěl spát,pořád brečel.
David slyšel Tádův pláč dolů a šel se podívat nahoru.Mery chovala Tádu a snažila se ho nějak uklidnit.
David k nim přišel a vzal si Táďu k sobě.
Malej po chvíli přestal plakat a pomalu usnul.
M:Díky Daví
Usmála se na něj.
David malýho položil opatrně do postýlky.Pak se podíval na Mery a sedl si na kraj postele.
Mery mezitím hladila Tádu po vláskách.David prolomil to ticho.
D:Mery promiň
Mery se jen ohlédla.
D:Můžeš jít ke mně?
Mery šla směrem k Davidovi.David ji chytl za ruce a přitáhl si ji k sobě na klín.
D:Promiň,jsem hroznej manžel
M:To neříkej
D:Jsem prostě naštvanej na mámu a na Tomáše
M:Já vím,ale nemusíš být kvůli tomu naštvaný i na mě
D:Na tebe nejsem,ale pochop chtěl jsem být sám
M:Hm
D:Já vím,že mám často špatnou náladu a pořád se chovám jako robot,ale prostě Tomáše nesnáším a před pár dny jsem se dozvěděl že je to můj brácha
M:Já tě chápu,ale nemusíš být kvůli tomu naštvaný na všechny kolem tebe kteří tě mají rádi
David se usmál.