David & Mery - Nezapomněl jsem 2

Vy jste fakt divnej

Po operaci zalezl David zpátky k sobě.
Roman přišel za ním.
R:Můžu?
David kývnul.
D:Jsem v pohodě
R:Na tom sále jsi ale nevypadal
D:Tak takhle mě snad nevydíš poprvé ne?
R:Ne to ne,ale je ti jasný že Tomáš se nesmí dozvědět že máš maniodepresivní psychózu
D:Tak pokud mu to nikdo neřekne,tak to vědět nebude.On snad něco tuší nebo co?
R:Ne,ale místní drbny už mu řekli že nejsi úplně normální a že se chováš občas jako robot
D:Tak mu vyřiď ať se stará o sebe a o mě ať se nezajímá
R:Ok a nechceš s něčím pomoct?
D:Pomůžeš mi když mě necháš o samotě
R:Jasný
David zbytek služby strávil u sebe.Pak se jen převlékl a šel domů.
Na urgentu se střetl s Tomášem.
TN:Hele jste v pohodě?Dneska jste na tom sále nevypadal zrovna nejlíp
D:Starejte se o sebe jo?Já se o vás taky nestarám
TN:Na tom sále jste byl úplně mimo a mně jde především o zdraví pacientů
D:To asi každýmu doktorovi ne?
TN:Vy jste fakt divnej
D:Díky no a teď bych vážně ocenil kdyby jste si šel po svým jo?
TN:Se chová jak magor
P:Má jenom blbej den,ale jinak je to náš nejlepší lékař
TN:Jasně
David došel domů,kde na něj čekala Mery.
M:Ahoj
D:Čau
M:Jak ti je?
D:Blbě,kde je Thea?
M:Má box
D:Aha a Táďa?
M:V obýváku v postýlce
David kývnul.
M:Daví měl by sis jít odpočinout
D:Hele já jsem v pohodě vzal jsem si prášek
M:Dobře
D:Ataku nemám poprvé a nemusím mít nad sebou dozor