muž s maskou (Michael Myers/Fanfikce)

díl 5.-Michael mně zachránil?!(z pohledu Carol)

(trochu se vrátíme zpět aby jsme viděli co s stalo s Carol)

Poté co Michael vešel do pokoje měla jsem zakrytou pusu a potichu jsem vzlykala.Když se zastavil a pak se po pár sekundách podíval na skříň kde jsem byla schovaná tak jsem ztuhla a myslela jsem si že zemřu pod Michaelovým nožem.Když pomalu k ní přicházel najednou jsem uslyšela křik ze suterénu.Michael se otočil a zmizel místnosti....Já jsem si pořádně oddychla a uslzená jsem vylezla potichu ven ale měla jsem další průšvih.Uviděla jsem svého bývalého spolužáka jak prolezl oknem a držel pistol.Hned jsem poznala že to byl Richard..

Richard:A heleme se kdopak nám tu vylezl ze skříně,zrovna jsme tě hledali aby jsme se pomstili za to žes byla tak chytrá...

Carol:Prosím tě nech mně být já mám spoustu problémů a nechci mít kurva další..

Richard:A proto jseš tak problematická...stejně tě tu na světě nikdo nechce...Jo a pokud hledáš ty tvoje,,léky" tak máš hold smůlu děvenko George je má u sebe a ty je pak prodá

Carol:V domě je sériový vrah který chce zabít všechny...Jediný problém co tady je je on a ne já..

Richard:Neboj se brzo už problém taky nebudeš....

Richard na mně namířil pistol a střelil a já měla štěstí že mně netrefil přímo do srdce ale naštěstí do ruky.Byla jsem v šoku když vystřelil a já zakřičela....Ani ne za minutu jsem viděla Michaela jak vběhnul do pokoje.Nejdřív se podíval na mně a pak na Richarda....

(Přeskočíme dialog máme ho v minulém dílu :D)

Já jsem nenápadně proklouzla a utekla s pokoje.Motala se mi hlava a já šla hned do nejbližší koupelny...opřela jsem se o vanu,vzala jsem ostrý předmět, a snažila se vytáhnout kulku.Vůbec ji nešlo vyndat a já křičela bolestí a plakala jsem....chtěla jsem aby to všechno skončilo a já mohla v klidu žít...Když tu najednou se mi motala hlava...bylo mi na zvracení a já měla vidiny...viděla jsem rozmazaně.Chtěla jsem vstát ale nešlo to moje tělo bylo těžké že jsem se nemohla pohnout...Pak jsem si vzpomněla na karafiát co mi dal Michael...Najednou jsem slyšela kroky co směřovali do koupelny kde jsem byla já.Já se snažila rozpoznat siluetu co stála přede mnou ale nešlo to...Ale pak jsem slyšela jeho hlas.

Michael:Nemohu tě nechat umřít má krásná květino.

Carol:P prosím nezabíjej mně j já vím že jsem problematická ale prosím n neubližuj mi(vzlykání)

Michael:Pssst tebe nedokážu zabít moje krásná květinko (pousměje se)

Michael mně vzal do náruče a jsem se nemohla hnout..byla jsem oslabená a motala se mi hlava...Jediné co jsem naposledy viděla byl Michael.Já zavřela oči a omdlela jsem.V noci se toho hodně událo....Michael mi dal léky když jsem spala,opatrně mi vyndal kulku a zavázal mi ruku a nakonec mi dal obklad na čelo.Byla jsem dost překvapená že on mi vlastně zachránil život a za to jsem mu moct vděčná..

Probudila jsem se ráno s obkladem na čele a s obvazem na rukou s pocitem úlevy a zdraví.