Kolem sebe jsem slyšel bzučení cvrčků, kobylek a jiné havěti, patřící na louku. Doširoka jsem otevřel oči. Tohle nebyl zvuk, který by moje uši měly slyšet. Místo těchto zdánlivě mírumilovných zvuků by se měla prostorem ozývat ventilace, čistící vzduch a vrzání starých paland, na kterých jsem, spolu s ostatními, včera usínal.
Přímo nade mnou bylo modré nebe bez mraků.
„Jsem tu zase..“ Zašeptal jsem omámeně.
Jsem tu zase.. Zase?!
Vymrštil jsem se do sedu a rozhlédl se kolem.
„Ne.. Ne, ne, ne, ne!!“ Mumlal jsem.
Seděl jsem na travnatém prostranství, které obklopovaly obří kamenné zdi. V jednom rohu byl polorozpadlý, dřevěný domek - bouda. V druhém místo s lavičkou a několika dřevěnými kříži - krchálek.
Někde vzadu zabučely krávy. Muselo to jít od krvárny. V dálce, přímo před sebou, jsem uviděl nízkou budovu s těžkými kovovými dveřmi - mapový bunkr.
„Thomasi!“ Ozvalo se za mnou.
Prudce jsem se otočil. Běžel ke mně Asiat s vypracovaným tělem. Za ním běžela dívka s havraními vlasy a za nimi kulhal štíhlý chlapec s blond vlasy.
„Vogo, co se stalo?“ Zeptal se zděšeně Asiat, sotva ke mně přiběhl. Jeho jméno bylo Minho.
„Jak já to mám vědět, čóne? Jsem z toho stejně vykulenej, jako ty.“ Zavrčel jsem.
„Zkontrolovali jsme mapový bunkr.“ Ozval se zlatovlasý hoch - Newt. „Není tam jediná mapa.“
„A je tu ještě něco, co bys měl vědět. Co je svým způsobem ještě divnější, než všechno ostatní..“ Ozvala se tiše černovláska.
„A to je?“ Zeptal jsem se. Bylo toho na mě strašně moc.
„Všichni, kteří v labyrintu umřeli..“ Řekla tiše černovláska - Teresa. „Nevím, jak se to stalo.“
„Jak se co stalo, Tereso?“ Zeptal jsem se.
„Jsou zpátky, Tome. Alby, Chuck, dokonce i Ben.“ Řekla Teresa. „Všichni jsou živí..“
ČTEŠ
Labyrint - Návrat
FanficThomas a jeho skupina, jsou při pokusu o útěk z WCKD chyceni a vráceni zpět do labyrintu. Většina z nich všechno vzdá s tím, že jejich útěk byla marná snaha. Ovšem stále je tu dost placerů, kteří se chtějí pokusit o útěk znovu. Při prvním výběhu do...
