Musel jsem uznat, že mi to připadalo trochu nostalgické. Kam jsem se podíval, tam byla vysoká kamenná zeď, odrostlá břečťanem. Dělali jsme si poznámky, kudy běžíme. Bylo to důležité, abychom se neztratili, ale také abychom mohli začít tvořit mapu.
„Hej..“ Vyhrkl mezi výdechy Minho. „Myslíš, že to bude stejný, jako posledně?“
„Pamatuješ si mapu?“ Zeptal jsem se.
„Jsi blbej, vogo? Za ty dva roky znám labyrint nazpaměť.“ Řekl a obrátil oči.
Začal jsem zkoumat zdi. Muselo to tady někde být. Ten nápis. Posledně jsem si nepatrně všiml slova A, které bylo napsané pod tím pitomým dlouhým názvem. Pokud jsem si dobře vzpomínal, bylo to něco jako: Zánik lidstva, oddělení smrtící izolace nezletilých.. Labyrint A..
Zastavil jsem se u jedné zdi, na které bylo něco černého.
„Počkej!“ Zavolal jsem na Minha.
Viděl jsem, jak zastavil. Vrátil se ke mně. Začal jsem tahat za břečťan. Minho chytil další šlahouny. Zdálo se, že pochopil můj záměr - odkrýt zeď. Viděl jsem, jak se pomalu odhalují černá písmena, natištěná na kameni. Bylo to, jako by mě někdo hodil do mé noční můry.
„Co to, sakra..?“ Řekl tiše Minho.
„Není stejný, jako posledně.“ Zavrtěl jsem hlavou. „Jsme na úplně jiném místě. Tohle jsme nekonstruovali já a Teresa.“
„Co tím myslíš, frase?“ Zamračil se Minho.
„Víš, jak jsem ti říkal, že já a Teresa jsme vymysleli a postavili labyrint?“ Zeptal jsem se.
Přikývl.
„Byla tu ještě jedna dvojice. Viděl jsem ji v záblesku vzpomínek. Jmenují se Rachel a Aris. Aris byl jejich Teresa. Rachel byla ve stejné pozici, jako já, než ji zabili mezi zdmi.“ Řekl jsem.
Promnul jsem si spánky. Mělo mi dojít, že to nebude tak snadné.
„Kam tím míříš, vogo?“ Zeptal se.
„Klidně můžeš zapomenout celou mapu toho podělanýho labyrintu, ve kterým jsme byli posledně.“ Řekl jsem.
„Cože?“ Zeptal se zmateně Minho.
„Byly jsme dvě dvojice, které vyvíjely dva labyrinty. Já a Teresa jsme měli na starost labyrint A. Labyrint, ve kterém jsi byl posledně a do kterého nás poslali, jako poslední část zkoušky. Tohle.. Ale není labyrint, který jsme navrhovali.“ Zavrtěl jsem hlavou. „Tohle byla práce Arise a Rachel.“
Ukázal jsem na jedno kulaté černé písmeno, napsané za slovem labyrint.
„Tohle není náš labyrint.“ Zavrtěl jsem hlavou.
Viděl jsem, jak kápo běžců zkoprnělo. Nevěděl jsem, co s ním moje další slova udělají, ale musel to vědět.
„Tohle je labyrint B..“
ČTEŠ
Labyrint - Návrat
FanficThomas a jeho skupina, jsou při pokusu o útěk z WCKD chyceni a vráceni zpět do labyrintu. Většina z nich všechno vzdá s tím, že jejich útěk byla marná snaha. Ovšem stále je tu dost placerů, kteří se chtějí pokusit o útěk znovu. Při prvním výběhu do...
