Duše Nemetonu

Legenda

Z pohledu Scotta

Ozval se hrom. Vyhlédl jsem z okna zvířecí kliniky. Takové počasí v Beacon Hills už dlouho nebylo. Zablikala světla. Zablýsklo se. Zavřel jsem oči. Světlo blesku bylo velmi silné. Rychle jsem je, ale zase otevřel, kvůli obrazu, který jsem viděl.
„Říkal jsem ti, že to budete cítit.“ Ozval se za mnou můj šéf a veterinář - Deaton.
Otočil jsem se. „Myslel jsem si, že už je to za námi.“
To, o čem jsme se bavili.. Nedávno jsme já, Allison a Stiles byli obětováni, jako náhradní lidská oběť za naše rodiče a navrátili jsme tak sílu Nemetonu. Mocnému stromu, který nemůžete najít, pokud nezemřete. Umřeli jsme a vrátili se zpět k životu, abychom mohli zachránit naše rodiče z rukou Jennifer Blake. Deaton nám řekl, že to budeme cítit každý den. Že to bude jako temnota, obklopující naše srdce. A taky, že bylo.
„Víš, že k Nemetonu se váže ještě jedna legenda?“ Ozval se Deaton.
„Jaká?“ Zeptal jsem se se zájmem.
Tady byla každá legenda, nebo jakýkoliv jiný záznam z mytologie, důležitá.
„Říká se, že jednou, za tisíc let může Nemeton předat svou sílu vyvolenému člověku a udělat z něj mocnou nadpřirozenou bytost. Zároveň Nemeton jako takový, začne znovu růst a v podstatě, pokud jej nepokácíš, bude ten člověk nesmrtelný.“ Řekl.
„Má to, ale nějaký háček, že?“ Zeptal jsem se. Vždycky to bylo něco za něco.
„Ano. Ta osoba k sobě začne přitahovat víc nadpřirozena, než by chtěla a strom sám o sobě, se stane velmi silným majákem.“ Řekl.
„Takže pokud by Nemeton, tady v lese, předal sílu nějakému člověku, měli bychom se chystat na příchod spousty problémových bytostí..“ Konstatoval jsem.
Přikývl. „Ovšem ta osoba, která moc přijme.. Dalo by se říct, že se tím vzdá svého života.“
„Proč?“ Zeptal jsem se.
„Nemeton je velmi mocná nadpřirozená věc, kterou se snaží druidi pochopit celá tisíciletí. Slyšel jsi někdy o Duších stromů?“ Zeptal se.
Zavrtěl jsem hlavou.
„Něco takového dokáží jenom hodně staré stromy. Předají svou sílu a energii člověku. Ten člověk.. Dokáže používat kořeny, jako zbraň, slyší myšlenky celého lesa. Je to jako tisíce šeptajících hlasů, uvnitř jeho hlavy. A ty hlasy, jsou pro tu osobu hrozbou. Ale i tak je to nejmocnější nadpřirozená bytost, jaká kdy existovala.“ Řekl.
„Chceš tím říct, že se ta osoba zblázní?“ Zeptal jsem se.
„Dřív, nebo později.“ Přikývl Deaton. „Víš, proč byl Nemeton pokácen?“
Zavrtěl jsem hlavou.
„Dřív tu byla Duše Nemetonu. Bohužel se její nositel zcvoknul a začal zabíjet lidi kolem. Pro záchranu Beacon Hills se obětovalo několik dřevorubců a společnými silami strom pokáceli.“ Řekl.
„Takže ta osoba umřela.“ Dedukoval jsem.
Přikývl. „Měli bychom se modlit, aby nikdy znovu nenarostl do plné síly. Když byl pokácen, ztratil téměř veškerou sílu. Měl jí, ale dost na to, aby se udržel skrytý a dokázal udržet uvězněnou temnou kicune. Jakmile jste se však obětovali a vrátili mu sílu..“
„Pustil Nogicune ven a on posedl Stilese.“ Řekl jsem.
Nerad jsem na to vzpomínal.
„Něco mi však říká, že dveře ve vašich myslích, jsou ještě stále otevřené. Proto vidíš ty obrazy. Musíte je zavřít, než se zrodí další Duše Nemetonu.“ Řekl.
„A to proč?“ Zeptal jsem se.
„Protože vás bude chtít najít a vzít si zpět, co jí patří.“ Řekl.
Pochopil jsem, co tím Deaton myslel. Ten duch nás bude chtít najít.. A zabít..