The Lone Girl Out Of Forest

Díl Šestý - It will look like a suicide ...

Ležela jsem na posteli a četla nějakou knížku.Přesněji řečeno,nevěděla jsem co je to za knihu,protože mě ani nezajímala a nudila mě.Zaklapla jsem jí a hodila na vedlejší lůžko.Nastan se probral a vzhlédl hlavu ke dveřím.Zavrčel a já se podívala na něj a pohladila na hlavě.

"Co je Nastane?" Zeptala jsem se ho a u dveří se ozvalo zakašlání.Otočila jsem hlavu a dívala se na tu osobu,která zakašlala.Byl to muž,podle oblečení asi zámožný,zelené oči a blond vlasy,vypadal tak na 30-40 let.Víc bych mu ani netipovala.

"Ehm..vy jste Scarlet?" Zeptal se mě a já jen přikývla.Usmál se od ucha k uchu,nebyl to ten hezký úsměv,ale toký oplzlý.Zavřel dveře a zamkl.Moji vlci se probrali a už na něj vrčeli.

"Takže...na vaším místě,bych je nechal ležet". Řekl a vytasil dýku.

"Poslechněte ho". Šeptla jsem a oni přestali.Usmál se a dýku zase schoval do pouzdra.

"Mám pro vás nabídku...i když vlastně se to týká smrti.Buď...zabiju vás já...anebo..se zabijete vy sama.." Usmál se a posadil se do křesla.Já jsem snad zapomněla dýchat.Slyšela jsem opravdu to co jsem slyšela?Chce moji smrt?A proč?Co jsem komu zatraceně provedla,že mě každý chce zabít?

"A proč?" Zeptala jsem se ho a on se jen úšklíbl.

"Potřebujeme,aby jste zemřela..nic víc nic míň".Řekl množným číslem a já pomalu s nohy vytahovala nožík.Sierr to zaregistroval a začal štěkat.

"Vy?Kdo?Sandy?" Řekla jsem otázkama.V mých žilách koloval adrenalin a strach zároveň.

"Nebojte...bude to vypadat jako sebevražda".Ušklíbl se a už vytahoval dýku.Ten znak na dýce,jsem někde viděla.Zavřela jsem oči a najednou jsem to všechno viděla.Templáři!

"Vy jste templář?" Špitla jsem a koukala jak pomalu se blíží k mé posteli.

"Výborně.." Řekl a už dýku měl nad hlavou.Slyšela jsem svištění a věděla,že mě zabije.Místo toho jsem slyšela zakňučení.

"Sierre!!" Zakřičela jsem a rozbrečela jsem se.Zabil mého přítele.Překulila jsem se on bodl na místo,kde jsem ležela.Vytasila jsem svou dýku a snažila jsem se trošku bránit.Vylezla jsem z postele a srdce mi rychle tepalo.Derro a Nastan byli vedle mě a já vyrazila okno.Skočila jsem do slámy a Nastan s Derro byli hned za mnou.Já jsem utíkala přes dvůr ,až k bráně,kde jsem se na chvilku zastavila.

"Chyťte ji!!" Slyšela jsem a rozeběhla jsem se k městu.Lidé mi uhýbali a taky se snažili někteří zastavit.Vyběhla jsem z města do lesa.Běžela jsem opačným směrem,než jsem chodila a větve mi práskali pod nohama.Vysoké větve se mi zamotávaly do vlasů a šlehaly do obličeje.Derra a Nastan,byli za mnou a já za sebou slyšela dusot kopyt.Zakopla jsem a zavrávorala,ale běžela jsem dál.Netušila jsem kam to běžím,ale musela jsem sama.

"Derra,Nastan Áta Machiátus" Zašeptla jsem a pohladila po hlavě.Oni štěkli a běželi na opačnou stranu.Já běžela dál a snažila jsem se nezastavit.Ruce,jsem měla spocené a zachytávala se mi špína,nohy mě bolely z běhání a dech jsem měla zrychlený.Viděla jsem křoví vlezla jsem a zakřičela.Pode mnou byl vodopád s jezerem a řeka.Podívala jsem se za sebe a slyšela křik,dusot kopyt a psí štěkot.Chtějí mě ulovit jako zvěř.Nadechla jsem se a skočila do řeky.

Padala jsem a mé vlasy kolem mě létali.Dopadla jsem do ledové vody a snažila se vynořit a nadechnout se.Zachytila jsem se o kámen a snažila se vydýchat.Podívala jsem se nahoru a viděla koně.Doslova jsem byla zadýchaná a nevěděla co mám dělat.Poprvé jsem byla v koncích.Nevím co mám dělat...na hrad jít nemůžu,tam by mě chytli.Do lesa nemůžu,ten zas hlídají.Vylezla jsem z vody a byla jsem asi podchlazená,protože mi byla neuvěřitelná kosa.Šla jsem lesem a narazila na kamenitou cestu.Šla jsem po ní a viděla v dálce světlo.Svítilo se a byla to nějaká chalupa.Přišla jsem k ní a zaklepala.Otevřela mi nějaká starší paní s laskavým úsměvem na tváři.