The Lone Girl Out Of Forest

Díl Devátý - We must find her! At all costs ...

Cítil jsem se strašně,když jsem viděla,jak Scarlet kolem mě běžela.Protekla mi ,jako voda mezi prsty,kterou nemohu chytit.Zajímalo by mě,před čím,nebo před někým běžela.Vyděl jsem její vyděšený pohled,když běžela a hlavně.Jak se přeměnila...ve vlka.Přiběhnul Richard,ruku měl od krve a byl zadýchán.Nevěděl jsem co se děje a seskočil z mého bělouše.

,,Richarde,můj příteli,co se stalo?" Řekl jsem a Richard se na mě podíval.Meč mu padl vedle nohy a padl na kolena.Díval jsem se na něj a on kývnul hlavou,že vše je v pořádku.

,,Utekla?Je...je v bezpečí?" Zeptal se a já nevěděl o kom mluví.Přišlo mi to najednou všechno zvláštní.Richard vstal s mojí pomocí a vydýchával se.

,,Je Scarlet v bezpečí?" Řekl znova a já vykulil oči.Podíval jsem se za sebe,směrem k bráně a pohlédl zpátky na Richarda.

,,Utekla..." Řekl jsem pevným hlasem a Richard naskočil na koně.Já naskočil na svého bělouše a podíval na Richarda. Pohlédl na mě a já povytáhnul obočí.

,,Musíme ji najít,hrozí ji nebezpečí!Velké nebezpečí..." Řekl a podíval se na mě.Mě bylo okamžitě jasné co udělám.Já si ji najdu.Najdu si jí..

,,Dobrá Richarde. Najdeme ji,ale ona může kdekoliv.." Namítl jsem a hned jsem pochopil,že to nebude snadné.Ale...říká jedna moudrost.Když něco chceš,musíš si to zasloužit a bojovat o to...a já se o Scarlet klidně i poperu.Modré nebe jí klidně snesu..

Vzali jsme můj doprovod a ještě k tomu doprovod Richarda a mohli jsme vyrazit.Nejeli jsme sprintem,ale klusem.Projížděli jsme přes pastvinu,kde jsme nabrali do rychlejší tempa a Richardův kůň jel vedle toho mého.V mé hlavě se mezitím srovnávaly myšlenky,aby měly vůbec  nějaký smysl.Najednou se vedle mě objevil vévoda z Cambridge. Otočil jsem na něj hlavu a on pokynul hlavou na úklonu.

,,Pane,smím vědět,kam to putujeme?" Zeptal se mě a já mu náležitě odpověděl.Kývnul a poodjel zpátky dozadu. Já jsem zůstal s Richardem v popředí a dívali se kolem sebe.

,,Henry,mám na vás otázku.." Zeptal se mě najednou Richard a já pokynul ať pokračuje.Pousmál se a pokračoval.

,,Ta Scarlet,znáte ji?" Zeptal se a já přikývnul.Pokračovali jsme dál a z dálky k nám přijížděl panoš a na erbu měl znak mého království.Zastavil jsem družinu a panoš přijel ke mě.

,,Vaše veličenstvo..." Začal a odkašlal si.Já se opřel do sedla a podíval se na něj.Kývnul jsem a pokračoval.

,,Vaši bratři,Vévoda z Glostru a vévoda z Bedfordu, vás žádají,aby jste se zastavil u jejich stanů.Jsou támhle dole u jezera." Řekl a ukázal a já přikývnul.

,,Vyřiď mým bratrům ať nás očekávají." Řekl jsem a panoš přikývnul,otočil koně a vyjel směrem k jezeru.Vyjeli jsme,tentokrát tryskem,přímo k jezeru.

Sesedl jsem z koně a šel do stanu,kde by měli být mí bratři.Jak jsem se nepletl,tak tam byli.Pohlédl jsem na ně a za tu dobu se vůbec nezměnili.Objal jsem své bratry a přišel k mapám,kde byly zaznačené červenou tužkou šipky.

,,Co to má být?" Zeptal jsem se a opřel se.Nechápal jsem v tom ten systém.Bratři přišli ke mě a začali mi důkladně popisovat,že armáda je za lesem a bude trvat několik týdnů než se sem dostanou.

,,A jaká,nebo spíše...čí je to armáda?" Zeptal jsem se,ale ani jeden mi z nich neodpověděl.Posadil jsem se a opřel jsem si hlavu o ruku.

,,Henry,co se děje?Neříkej mi,že Lady Kateřina ti nechce dát.." Zasmál se můj mladší bratr,který už má syna se svojí manželkou Isabell.

,,Já se s ní ani neoženil bratře." Řekl jsem mu a přestal se smát.Pohlédl na mého druhého bratra a ten mě poklepal a rameno.Tím dal náznak,abych ho následoval a mezitím můj mladší bratr zůstal ve stanu.Vévoda z Glostru,neboli můj bratr,který se narodil o rok později mě táhnul za tábořiště.Posadili jsme se k jezeru a pohlédl na mě.Nějaké zkušenosti už měl a měl už 4 děti.Nedivím se mu,když jeho manželka,Uherská princezna Eleanora je plodná.

,,Co se s tebou děje Henry..už když si vstoupil do stanu,něco s tebou není v pořádku...jak to ,že jsi odmítl francouzskou princeznu Lady Kateřinu?Co se děje Henry...jsi z nás nejstarší a měl bys mít rozum..". Začal mi kázat můj bratr a já si povzdechl.Utrhl jsem si stéblo trávy a dal si ho do úst,jako když jsem to dělal,když jsem byl malý.

,,Necítil jsem nic...víš bratře já nechci,abych si vzal ženu v lóži kvůli potomstvu.Chci to,aby to bylo dokonalé,jako v knihách.Lady Kateřina,není ošklivá..je krásná,ale ona prostě není ta pravá.Já chci ženu milovat,hýčkat a laskat.Chápeš bratře?" Řekl jsem a díval se na hladinu jezera,kde se mi objevila tvář Scarlet. Zatřepal jsem hlavou.

,,Bože,bratře...pochop,jestli ty si nenajdeš královnu a nebudeš mít potomstvo..kašli na tyhle tlachy!Věř mi...mám Eleanoru, potomstvo a jsem spokojený." Řekl a já si povzdechl.Zavřel jsem oči a v ústech přežvykoval stéblo trávy.

,,Jedna dívka tady je,ale ona...chci jí najít.Jmenuje se Scarlet...Scarel Darkwoodová..."  Řekl jsem a stále měl zavřené oči.Bratr se zasmál..

,,Ta Scarlet Darkwoodová?Vždyť je po smrti.." Řekl a já otevřel oči a přísně se na svého bratra podíval.Ten zmlkl a já se na něj díval.

,,Ona není po smrti.Když jsem s ní mluvil...když jsem hladil Sierra a Nastana ,její vlky...a dotkl se její kůže,dostal jsem jiskru.Ona je nádherná...její oči...vlasy..tak krásně černé,jako uhel.Její oči modré jako studánky..." Zasnil jsem se a bratr mě poplácal po rameni.

,,A ty jí chceš najít?Víš,kde může být?Kdekoliv..." Namítl bratr a já kývnul.Podíval jsem se na oblohu,kde pobíhali červánky a nad tím jezerem to bylo přímo dominantní.

,,Já jdu do tábora,chceš poslat stráž?" Zeptal se mě se smíchem a já se zasmál.Kývnul jsem na nesouhlas a bratr odešel.Vstal jsem a opřel se o vrbu,která tady rostla.Díval jsem se na jezero a na oblaka,která se líně plavila po obloze jako lodě na moři.Zavřel jsem oči a nechal jsem myšlenky přesunout ke Scarlet.

Seděl jsem v sedle a vedle mě seděla Scarlet. Její černé vlasy létaly do všech stran a její bílá pokožka se leskla v záři slunce.Chytil jsem jí za ruku a ona se na mě podívala.Nahla se a políbila mne.Tak hebké rty,jsem nikdy neochutnal.Měly neidentifikovatelnou chuť a já polibek prohloubil.Hladila mě po tváři,kde jsem měl několika denní strniště.Odtrhla se a pohlédla do mých modrých očí.Přetáhnul jsem si jí z jejího koně na mého bělouše a položila hlavu do mé prohlubně v rameně.Jeli jsme do lesa,kde slunce si muselo najít cestu mezi listím.Dojeli jsme do břízového lesa,kde jsem seskočil a natáhnul ruce aby mi skočila do náruče.Položil jsem jí do mechu a políbil.Smála se, a její zvonivý smích jsem slyšel v mých ušních bubínkách.Byla to jak rajská hudba..

,,Henry..probuď se.." Řekla mi a já nakrabatil obočí..

,,Prober se..Henry!!" Řekla mi znova...

Otevřel jsem oči a přede mnou stál Richard. Posadil jsem se a nahlas povzdychl.Podíval jsem se a zjistil,že je už noc.Tak krásný sen se mi zdál a on mě probere..

,,Nerad tě probouzím,ale musíš do stanu,za tvými bratry..." Řekl mi a já přikývnul.V hlavě se mi stále přehrával můj sen a usmál se.Vstoupil jsem do stanu,kde začala porada...

                                                                                                                                                                                     Tak snad se líbí..po tak dlouhé době no...komentík a votík mě neskonale potěší...jsem ráda ,že se vám tenhle příběh líbí...moc vám všem děkuju... :)