Prolog

569 44 2
                                    

Vzbudím se a z čela setřu studený pot. Další noční můra. Každou noc jsou jiné, ale vždycky mají stejný konec. Padám do tmy a nemám nikoho, kdo by mě chytil.

Je to pár měsíců, co mě opustila moje přítelkyně. Byli jsme spolu už několik let, ale když našla svou spřízněnou duši, najednou jsem pro ni byl jen bisexuální nicka. Nemám jí to za zlé, našla někoho, kdo jí byl souzený. Já jsem to nebyl. Prožili jsme spolu hodně krásných chvil, ale když nám bylo oběma 18, už jsme tušili, že to nevydrží. I když jsme si to oba přáli, čekal jsem, že jeden z nás jednou najde toho předurčeného. Byla to ona.

Vstal jsem z postele a podíval se na hodiny. Bylo něco po druhé hodině ranní. V bytě bylo ticho, do té doby, než jsem se vydal do kuchyně pro sklenici vody. Chodbou se rozléhaly zvuky mých bosých nohou kráčejících po plovoucí podlaze.

Najednou jsem nakopl něco měkkého. „Sakra" zaklel jsem. Cindy, moje kočka, se na mě otráveně podívala a odešla z kuchyně. Natočil jsem vodu do sklenice a pomalým, opatrnějším krokem jsem se vracel zpět do ložnice.

Sklenku jsem položil na noční stolek, rozsvítil jsem lampičku a sedl si na postel. I když jsem nechtěl, zrak mi sklouzl k pravé patě. Povzdechl jsem si a palcem pohladil to datum.
1. 2. 1994.

Soulmates | L.S. [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat