Kakashi chůvou :D

25. Agry Birds🐓

Minuleeee
Ušklebila jsem se jak ďábel a dala mu svoje ruce vedle jeho hlavy. ,,Tohle nedopadne dobře.. "
,,To ne no."
Nynííííííí

,,J-Jess tohle vážně není dobrý nápad!" Řekl celej rozklepanej. Nafoukla jsem tváře a sledovala šmouhu na gauči, která byla vedle mé ruky. Teď po pravdě..Dělám to kvůli tomu že něco cítím k Irukovy, nebo se chci jen pomstít Kakashimu? Hm.. Asi to druhý. No i když..Život s Irukou. ,,Asi máš pravdu." Přikývla jsem, ty vole, dostal mě do nálady a teď se musím chovat normálně..Grah. Sedla jsem si už normálně na gauč a Iruka vedle mě. ,,Nikomu to neřeknem dobře?" Naklonil se ke mě. ,,Okey no.." Pokrčila jsem rameny.

,,Umírám hlady." Zakňučela jsem když jsem uslyšela jak moje bříško trpí. Iruka beze slov vstal a šel do kuchyně. ,,Kurva dobrej gauč." Poskočila jsem na něm. ,,Nenadávej!!" Ozval se Iruka. ,,Proč ne?!" Zakřičela jsem zpádky. ,,Protože je to neslušný!" To jako fakt? S poker facem jsem sledovala koberec na zemi. ,,Si děláš srandu? Nadávání je smysl mého života!" Protestovala jsem.
,,Nezájem! Nemám rád když někdo nadává! Takže od teď vždy když budeš semnou, nebo když budu v tvé blízkosti nebudeš nadávat jasný?!"
,,NE!!!"
,,Tak v tom případě ten kus koláče můžu vyhodit!"
,,Jakej je ten koláč?!"
,,Čokoládovej!"
,,Už nebudu nadávat!! Give me koláček!!"

Nešlo odolat.. Iruka potom přišel a v ruce držel talířek s koláčem. Podal mi ho ale přitom mě propaloval pohledem. Je to pěkně na hovno když tu nemá televizi. Když jsem ho zdlábla položila jsem talířek na stolek a čučela do zdi. ,,Půjdem ven?" Otočil hlavu na mou stranu.
,,Co tam?" Řekla jsem a brkla si.
,,Já nevím, furt lepší než deset tady a nic nedělat." Pokrčil rameny, nakonec jsem souhlasila. Šla jsem si pro mikinu a přitom MŮJ malíček narazil do stolku..

,,Grah! Do pr...ádelníku!!" Začala jsem skákat na jedné noze jak idiot. Iruka mě se zájmem sledoval, možná že byl překvapen když jsem nezanadávala. ,,Však je to jen malíček." Prootočil očima a oblékl si tu vestičku, to nenosí něco lepšího?
,,Já ti dám jen malíček! Víš jak to bolí! Ten podělanej stolek je smrtící past!!" Zavrčela jsem naštvaně a snažila se postavit normálně. Když se konečně povedlo, vyšli jsme z baráčku a chodili všude kolem. Chvíli jsem kulhala ale pak už jsem chodila normálně.

Nesmím nadávat..To je konec.
,,Podívej kdo tam je." Drnknul do mě loktem Iruka. ,,Hm?" Zvedla jsem hlavu a podívala se před sebe. Byl tam Rock Lee..Kastrol a útočili na něj..slepice? Ale fakt! On tam pobíhal a řval jak idiot a utíkal všude kam mohl a slepice za ním. Šlo vidět že jsou fakt nasraný. ,,Tak oproti tomuhle, je Angry Birds hadr." Uchechtla jsem se. Kastrol utíkal fakt na všechny strany, ale když si mě všiml běžel k nám. Se slípkama za prdelí. Iruka i já jsme se na sebe podívali se strachem v očích. ,,A do ku..řecí polívky.." Nadávka jak prase..

,,Zdrhejte!!" Proběhl kolem nás, já jsem si nejdřív myslela že půjdou jenom po něm.. Ne.
Hned mi to došlo když po mě jedna slepica skočila a začala mě klovat do hlavy. Pak přiběhli její kámošky a začali mě štípat do nohou. ,,Jau! Au! Kruci fix vypadni!!" Máchala jsem rukama do všech stran, a nohama jsem kopala abych je odehnala. Kastrol si toho všiml a celej ztuhl. ,,Zachráním tě lásko!!" Rozběhl se ke mě. Wait-what? Lásko? Lásko?! LÁSKO?! Jakmile mi pomůže..Tak ho zabiju!

Kastrol rychle přiběhl a dal granáta slípce kterou jsem měla na hlavě. Ta odletěla tak 3 kilometry do píče. Rychle mě vzal do náruče a běžel se mnou rychle pryč od těch slepicích. Idk jak to udělal, ale najednou jsme se objevili na střeše jednoho baráku. Slepice se k nám snažili dostat ale nějak jim to nešlo. ,,Vyhráli jsme!!" Zaradovala jsem se jak malý dítě.
,,Jo..Heh." Zasmál se unaveně Kastrol. ,,A vypadá to že ty jsi moje cena~" Otočil hlavu směrem ke mě a ušklebil se. ,,Leda ve snu hochu." Řekla jsem s poker facem.

,,Jinak, jak se vede?" Usmál se na mě. ,,Vážně? U Iruki doma jsem si ukopla malíček! Před chvílí jsme jak magoři bojovali se slípkama!" Zasmála jsem se i když jsem to myslela ironicky.
,,Položíš mě na zem?"
,,Ne~"
,,Dělej.."
,,Nene~ Mě se to tak líbí~"
,,Ale mě ne, jestli mě nepustíš na zem tak na tebe pošlu Ironmana." Zavrčela jsem na něj.
Nechápavě pozvedl obočí, to fakt ne, nebudu mu vysvětlovat kdo je Ironman.

Nakonec mě stejně položil na zem, no spíš na střechu. ,,Uh, jak se dostaneme dolů?" Podívala jsem se ze střechy dolů a kurva..Tam bylo slípek. ,,A..Kde je Iruka?" Rozhlédla jsem se a on nikde. ,,Támhle." Ukázal prstem před sebe Kastrol. Iruka byl na stromě a držel se větve jak klíště, pod ním bylo několik slípek a kohout. ,,Co se stalo že po tobě jdou?" Pozvedla jsem obočí na Kastrola. ,,Um, no..Eheh..Omylem jsem šlápl na kuřátko..A..Zabil ho..Neviděl jsem ho! Opravdu!" Rozhodil rukama. To nemůže myslet vážně!!

,,Ty vrahu!" Ukázala jsem na něj prstem. ,,Ale já ho opravdu neviděl!!" Máchal rukama všude kolem sebe. ,,Ty vrahu kuřátek! Že se nestidíš!" Zavrčela jsem na něj. ,,Od teď nejsme kámoši!" Založila jsem si ruce na hrudi, a otočila jsem se k němu zády. ,,Ale-...My jsme byli kámoši?" Zaradoval se a na místě trochu poskočil. Vykulila jsem oči. ,,Ne! Samozřejmě že ne! A nikdy nebudem!!" Zavrčela jsem na něj hořce. Smutně se podíval na střechu a ruce dal do kapes.
Chvíli jsme ho sledovala a myslela si že ze mě dělá prdel. Ne, jeho smutek byl pravý.

Ty krávo, jsem nevěděla že kastrol může mít nějaké emoce..V tom případě se musím jít potom omluvit jednomu kastrolu, kterého mám v šuplíku v kuchyni.
Překonala jsem všechny svoje orgány, buňky a bůh ví co ještě mám v těle. Přišla jsem k němu a obejmula ho kolem ramen. Za prvé..Začala jsem se červenat což jsem se snažila schovat.
A za druhé..Kdo by tušil že kastrol může tak pěkně vonět?
Trochu sebou škubl, ale pak celej natěšenej obmotal svoje ruce kolem mého pasu a začal se semnou točit.

Točil se semnou takovou rychlostí že se mi s toho točila hlava. Na tuhle atrakci jsem asi chodit neměla.. ,,O můj bože!! Ty jsi mě obejmula! Nejlepší den v mém životě!" Hlavu mi zabořil do vlasů a začal mi funět na krk. Hodně mě překvapilo, když mi s toho naskočila husí kůže. ,,Tak dobrý. Stačilo." Odtáhla jsem se od něj, usmíval se jak sluníčko. Najednou vykulil oči, div že mu nevypadli z důlku. ,,Ty se červenáš!" Dal si ruce před pusu.
,,Co? Ne! To..To mě jen poklovali ty slípky!" Naštvaně jsem se na něj otočila zády.

Kastrol ještě co si mlel ale já jsem sledovala Iruku kterej tam umíral strachy. ,,Půjdem mu pomoct ne?" Kývla jsem směrem ke stromu kde byl Iruka. ,,Myslíš že je to dobrý nápad?" Řekl třesoucím hlasem Kastrol. Kurva schop se Jess! Jsou to přeci jen slípky!! Jsem věští a silnější než ony! To dám! Nakopnu je a bude pokoj! Celá naštvaná jsem seskočila na bedny které byli pod de mnou. Kastrol mě sledoval a nehodlal skočit dolů za mnou. Posera.. Upravila jsem rukávy na rukou a celá nasraná jsem šla zachránit Iruku.

Zastavila jsem se tak metr od těch vajíco kadicích stvůr. ,,Tak a dost!" Zakřičela jsem. Iruka mi začal věnovat pozornost ale ty slípky ne. ,,Aby bylo jasno! Iruka je MŮJ kámoš! Nebudete na něj šahat jasný?!" Dupla jsem nohou a některé slípky se vylekali a začali zdrhat. ,,Radši si běžte někam snášet vajíca!!" Zavrčela jsem, opět některé slípky zdrhli.

Pak už tam zůstal jenom kohout.
,,A co ty!? Ty se mě nebojíš jo?! Děláš ze sebe machra?! Ha! Ty tak!! Tebe by se nebál ani Thanos!!" Založila jsem si ruce na hrudi. ,,Ignoruješ mě?! Určitě nemáš tu odvahu na mě vlítnout co?! Tak co bude hm?!! Tak co pipko!!" Konečně se na mě otočil. Zarazila jsem se když se na mě celej otočil a začal na mě řvát. Udělala jsem krok do zadu, on se na mě rozběhl a ty vole, ani jsem nevěděla že tak rychle umím utíkat.

Buď ten kohout začíná bejt rychlejší..Nebo já pomalejší.
Už na mě chtěl skočit, když jsem ucítila tlak na mých bocích a pak jen něco šedého co mě lechtalo na tváři. Ty krávo.. Mě zachránil Kakashi..Super no..

Čau peškové! :D Opravdu mě už nenapadá další nápad na kapitoly..Mohli by jsme to už někde ukončit ne? Samozřejmě že NE! Vy by jste mě jinak ukamenovali.. :D
Tak mě jen tak napadlo že další kapitola bude takový
Ask or Dare Characters
Why not? :D Tak, pište pište 😅