4. Hlaaaaaddd

1.5K 130 25
                                    

Nahh...Mě bolej nohy..
,,Už tam budem?"
,,Ne." Tak vole ale!!
Po nějakých těch dlouhých a nudných minut jsme došli do městečka. Lidi se na mě dívali jak na debila, Co to mají proboha na sobě..
Tohle se tady nosí? No to fakt  nosit nebudu. ,,Tak už tam budem?" Pokus číslo 2.
,,Jo."
,,No hurá." Prootočila jsem očima.
,,Co to máte tady za styl? Toto by nenosila ani moje babička." Uchechtla jsem se.
Povzdechl si ,,S tebou to bude fakt těžký.." No to si piš!
Došli jsme k nějakému jakoby hotelu. Počkat..Já myslela že půjdeme k němu, a ne do hotelu. Nebo on v něm bydlí? Pfffttt.

,,Ty bydlíš v hotelu?" Uchechtla jsem se.
,,Ne, jen tě nechci vodit do mého domu. Budeme bydlet tady než odjedeš." Jáj..Jde vidět že rád ^^
Vešli jsme dovnitř a za kasou stála bruneta která co si hledala v šuplíku. Prošli jsme kolem ní jak duchové a šli po schodech nahoru. Schody..Můj největší nepřítel.
Došli jsme do druhého patra a on otevřel dveře. Díky bohu jen druhý patro aspoň nemusíme líst někam nahoru.

,,Támhle na pravo, ty světlé hnědé dveře to je tvůj pokoj."
Ukázal prstem na dveře. ,,A ty máš pokoj kde?" Zvedla jsem obočí. ,,Hned vedle." Poukázal na šedé dveře vedle těch mých. Beze slova jsem šla do svého pokoje si vybalit. ,,To je ale díra.." Řekla jsem když jsem vešla do vnitř. Sedla jsem si na postel a málem jsem jí zlomila jednu dřevěnou nohu. Stará postel..Zdi jsou špinavé, okna to stejné twl..Jsem doma!!!

Vybalila jsem si věci a šla za Kakashim. ,,Mám hlad.." Sedla jsem si na gauč a sledovala ho jak furt čte tu pitomou knížku. Nereagoval.
Provokace? ,,Víš, že mě máš na starosti? Takže když umřu hlady tak budeš mít problém." Konečně zvedl zrak z knížky na mě. 
,,Tak fajn.." Zvedl se a šel si pro tu svoji zelenou vestičku. Celá natěšená jsem si šla pro mikinu. Šla jsem ke dveřím a on už tam stál.

Schoval tu svoji knížku a mohli jsme vyrazit.
,,Kolik že ti je?" Zeptala jsem se ho na schodech. ,,Určitě víc než tobě." No to je jasný twl. ,,Tak kolik?" Řekla jsem bez emocí. ,,27." Jako fakt? A jsem si myslela že má tak 60 a on má 27..
,,A tobě?" Dal si ruce do kapes a otočil hlavu mým směrem. ,,98." Usmála jsem se na něj.

Udělal zase ten svůj poker face. ,,To určitě."
Zakroutil hlavou na nesouhlas. ,,Však určitě! Byla jsem stará ale našla jsem omlazující lektvar a teď vypadám lépe. Ale věk se mi nezměnil. No co se s tím dá dělat." Řekla jsem "smutně".
Vešli jsme do nějaké restaurace a sedli si k pultu.
Kakashi si jako normální člověk sedl na židli. No..a potom jsem tu já největší prcek světa kterej si nemůže sednout na tu 2 metrovou židli!!

,,Co děláš?" Zeptal se kdo jiný než Kakashi.
Unaveně/naštvaně jsem se na něj podívala. ,,Snažím se vylíst na tuhle horu!" Ukázala jsem ukazováčkem.
,,Vždyť je to židle." Podíval se na mě takovým tym facem který říká co je tohle za magora..
,,Neříkej.." Prootočila jsem očima. Po několika nezdařených pokusech jsem se na to vykašlala a řekla si že prostě budu stát.

Kakashi si povzdychl a zakroutil hlavou. Vstal ze židle a šel ke mě. ,,Co je-" Otočila jsem se na něj, chytl mě za boky a vysadil na židli.
Bez jediného slova si sedl na židli vedle mě. ,,Kolik měříš?" Zeptal se. Čekal na odpověď zatím co já nějak nepobrala že mě právě teď vysadil na tu pitomou židli.
,,Uhh..160cm a ty?" Dala jsem si jeden pramínek vlasů za ucho.

,,188cm." Jakoby se "usmál"
Vyvalila jsem oči jak zježenej dikobraz a málem mi brada spadla až k zemi. Hej tak co mu je more?! 188?! A mám jen 160?!
,,Tak co si dáte?" Zeptal se nás docela sympatický týpek.
,,Já to co vždycky." Řekl Kakashi. Týpek kývl na souhlas a otočil se na mě.
,,A co pro dámu?" Mrkl na mě. Celá červená jsem se na něj naštvaně podívala.
Vzala jsem si menu a přemýšlela co si dám.
,,Eeeeeehhhhh."

,,Dej jí to co mě." Mávl na něj Kakashi. Týpek opět kývl a odešel někam pryč. ,,Hej! Já jsem si chtěla vybrat svoje jídlo!" Kakashi prootočil očima a vzal mi menu. Ukázal prstem na jeden obrázek. ,,Tohle jsem nám objednal." Vzala jsem si menu a podívala se. No..Vypadá to jako polévka...Jen s nudlama..Mňam.
,,Jo to se dá." Dala jsem menu na stůl.

Kakashi se díval na jedno místo už asi 5 minut, s toho jsem usoudila ze přemýšlí a nevnímá okolí. Satanisticky jsem se usmála a podívala se na jeho kapsu na gatích kde má tu knížku. Chci vědět co je tam tak zajímavého že ji furt čte.
Pomalinku a neslyšně jsem mu vytáhla knížku z kapsi.
Otevřela jsem jí a v rychlosti četla. Najednou mě někdo praštil do hlavy a sebral knížku. ,,Jauuuu!!!" Chytla jsem se za hlavu.

,,To není pro děti!" Naštvaně si dal knížku zpádky do kapsi. ,,Vždyť je mi 18!" Naštvaně jsem nafoukla tváře. ,,To mě nezajímá."
,,A vůbec co to čteš že mi to nechceš ukázat? Něco o nelítostné válce? Nebo nějaké prasárny?" Zvedla jsem dvakrát obočí nahoru.
Kakashi se na mě podíval jak na kreténa. A vůbec..Kde je to jídlo? mám hlad!

Kakashi chůvou :DKde žijí příběhy. Začni objevovat