Not forget

chapter two

Takže právě sedím v letadle a koukám na ten skvělej výhled, tady se mi bude stoprocentně líbit.---------

Takže právě jsem ve svém bytě ano byt je úžasné má tu jednu velkou prosklenou zeď, no vlastně dvě. Chtěly by jste abych udělala jednu kapitolu jen na ukázku, nebo spíše popsání bytu?? Už mě to tu celkem nudí tak se jdu projít. Vezmu si svůj kabát a vyrážím.

Jdu parkem a koukám na noční New Yourk je to tu úžasné. Najednou vidím lidi s foťákama, asi paparazzi. Už chci odejít ale v tu chvíly na mě někdo skočí a svalí se se mnou na zem ke stromu. No dobře nebyl dobrý nápad procházet se v noci parkem.

kouknu se na něj a zatají se mi dech. on- on je tak krásný ty vlasy rty a oči. Koukám na něj až moc dlouho, a jako první promluví on.

"neřvi prosím" řekne a usměje se.

Kreten to jako začnu ječet hned jak uvidím hezkého kluka??????? tssssss taková vážně nejsem a on ani není hezký ale je a ty to víš , křikne na mě mé povědomí.

"proč bych jako měla řvát??" zeptam se ho a nadzvednu obočí.

" protože jsem dokonalej" řekne, tssss egoista " Tak jistá bych si nebyla, a-a slez ze mě" trochu se zakoktám.

"ne neslezu z tebe leda že??" řekne a šibalsky se usměje

Já ani nic neřeknu a on odpoví..

"ledaže mi dáš pusu" cooooooooooooo mu přeskočilo ne???? nebudu přece líbat neznámého kluka.

"ne, a slez" řeknu a tlačím mu do pevné hrudi. Pro něj ale jakoby to byl spouštěč, a začne mě líbat. Já jsem ale bojovnice a kopnu ho do kou____mmmmm teda do mezinoží, a utíkám domu.

Jiná holka by přišla domu a začala brečet ale ona bylo v pohodě, protože si toho zažila tolik, že už jí jen tak něco nerozhodí.

DOUFÁM ŽE SE VÁM KAPITOLA LÍBÍ JE TO JEN Z MÉ FANTAZIE, TAKŽE ŽÁDNÝ ZÁZRAK ALE DOUFÁM ŽE SE ALESPOŇ NĚKOMU LÍBÍ.

VAŠE BARY :)