chapter three

21 0 0
                                    




Dnes jdu poprvé do práce, vzala jsem si na sebe džíny s vysokým pasem, které jsou na kolenách trochu rostrhané, černé tričko na kterém je napsáno WE ARE STUPID PEOPEL, a kabát obyčejný černý.

---

" Dobrý den já se jmenuji Lili Tomlinson, před týdnem jsem si s vámi volala mám tu pracovat" řeknu starší paní, která to tu vlastní .

"oh jistě dobrý den Lili já jsem Anne Styles a tohle je má dcera Gemma Styles a zaučí tě tu" řekne sympaticky a vedle ní se na mě usměje asi Gemma.


---po tří dnech---

S Gemmou jsme si hodně sedli, takže mám tu pár kamarádů. Mám tu dva Niala, kterého jsem potkala v taxíku, je moc milý, ale jedna věc mě zaskočila řekl to samí co ten muž v parku.

Právě je 8:03 a já zavírám dveře a uklízím. Ano jsem tu sama Anne a Gemma jeli někam pryč, takže to nechaly na mě.

Jen tak si spívám píseň lovely od Bilie Elish, ale leknu se, když usliším klíče.

"haloo" zeptám se koktavě a chytnu koště do ruky.

" Mám koště a nebojím se ho použít" řeknu nikdo nikde asi se mi to zdálo. Chci jít pryč, když mě najednou někdo uchopí do náruče a nese mě někam, snažím se dostat z jeho sevření ale je silný. Kouknu se dotyčnému do tváře TO JE TEN S TOHO PARKU.

"Pusť mě prosím" řenu a překvapí mě, že nekoktám já totiž koktám vždy, když se bojím.

"Ne už ne honey" opoví a přiloží mi k ústům kapesník a jak mile si čuchnu tak se neznám a usnu.

---

Ráno se probouzím s bolestí hlavy a, když se rozhlédnu vidím že jsem v bílo černém moderně zarízeném pokoji a ON leží vedle mě a kouká na mě.

" Dobré ráno honey co by sis dala k snídani??" řekne a usměje se " mimochodem jsem Harry"

" mohu domu? A co tady dělám??" zeptám se

" domu nepudeš tady je tvůj domov a toto je NAŠE ložnice" řekne a na slově NAŠE si dá záležet.

" ne já chci domu prosím udělaám cokoliv"

" Ne teď jsi moje chápeš jen moje a nikoho jiného" řekne a mě přijde trochu jako psichopat.

" ne nejsem tvoje a- a už musím do práce" řeknu podrážděně.

Dá mi facku velkou asi už mám respekt. Kouknu na něj a on se zamračí a řekne "jo jsi moje jen moje a nezvyšuj na mě hlas, a do práce nemusíš tohle je teď tvá práce."


UŽ SE NÁM TO RÝSUJE TAK CO JAKÝ MÁTE POCIT Z HARRYHO.

Not forgetKde žijí příběhy. Začni objevovat