Vlčice (Poberti)

>>>7.kapitola<<<

,,Rose?" Ozvalo se za mnou. Trhla jsem s sebou. Naštěstí jsem byla v lidské podobě. ,,Ahoj Remusi." Zašeptala jsem a otočila jsem se.

,,Proč jsi nám nic neřekla? Vždyť o mně to taky víš. ,,Chtěla jsem vás chránit." Zašeptala jsem a Remus si mě vztáhl do náruče.

,,Znám to. Taky jsem vás chtěl chránit a koukej, jak jsem dopadl. Sirius, James a ty chráníte místo toho mé chlupaté tajemství." ,,Musím za Brumbálem. Půjdeš se mnou?" Cítila jsem jak se červenám.

,, Určitě," přikývl. ,,Jsme přeci jen přátelé." Bodlo mě u srdce. Jen přátelé. Jo. Ale, ne! Dost takový myšlenky si odpusť. Matka by ho zabila... Přesně jako Lea.

Změnila jsem se ve vlka. ,,Jsi nádherná vlčice, Šedotlapko." Usmál se jemně a já se zakřenila. Ty jsi nádherný celý Remusi. I jako vlkodlak. Pomyslela jsem si smutně.

Přeměnila jsem se zpět a obrátila se na Remuse. ,,A to, že jsem vlkodlak... Nechci aby u toho jeden z vás byl... Nesnáším to... Proto jsem to nikomu neřekla." Zašeptala jsem. Obrátila se a rozešla.

Když se Remus vzpamatoval, tak mě doběhl. ,, Nenechám tě samotnou." Zašeptal a já se překvapeně otočila. ,,Sám vím jaký to je, když nemáš společnost." Pravda.. on to ví ze všech nejlíp... Stejně jako já...

,,Budu tam s tebou... Jsem taky vlkodlak, tak co?" Usmál se a já mu úsměv vřele vrátila. ,, Děkuju." Zašeptala jsem a šly jsme po té v tichosti. Nevadilo mi to a Remusovi očividně též ne.

XXX

Momentálně sedíme u Brumbála v pracovně a já zjistila, že už všechno ví.

,,Pane... Úplněk už je za týden... A já se nemám kam ukrýt." ,,Tady pan Lupin už má jedno místo, tak je ochoten se podělit nemám-li pravdu?" ,,Určitě." Přikývl Remus.

,,Pane profesore... Děkuju vám za to... Jen já už musím... Očekávám od matky jistý dopis..." Usmála jsem se falešně. Kéž bych ho vůbec nemusela očekávat, ale tak co... Jsem čistokrevná..

,, Chápu... Děkuju za vaši upřímnost, upřímně jsem neočekával, že za mnou přijdete... Čekal jsem, že za mnou přijde někdo z vašich přátel." Usmál se přes jeho půlměsícové brýle.

,,Opravdu vám moc děkuju. Na shledanou." Otevřela jsem  dveře a vyšla. Sešla jsem rychle schody chrliče a objevila se na chodbě.

,,Ale copak krvezrádkyně?" Zasmál se můj mladší bratr. ,,Ale nic.. Jen jsem si myslela, že víc zklamaná z tebe být nemůžu, ale... Spletla jsem se. Jsi ještě horší než Bellatrix, Práskači." Převrátila jsem oči v sloup. Regulus na mě okamžitě vytáhl hůlku.

,,Opovaž se." Zavrčela jsem a byla se připravená změnit. ,,Zkus se změnit a bude to ještě horší." Přišla sem Bellatrix a táhla za sebou. ,,Lily!" ,,A to není všechno..." Přišel Malfoy. ,,Aro!" Vyděšeně jsem se dívala na mou další nejlepší kamarádku.

,, Pusťte je!" Zavrčela jsem. Bellatrix ke mně přišla a nahla se mi k uchu.

,,Teta Walburga vzkazuje, že ti přišel dopis, pozvánka na Halloweenský ples Blacků. Máš v něm všechny instrukce. A jestli si přivedeš někoho nečistokrevného, tak skončí jako Leo. Takže se opovaž vzít s sebou toho vlkodlaka. Nechceš přeci aby skončil jako tvůj předešlý miláček."

Vzpomněla jsem si na ten den, co jsem přišla o Leonarda.

Hello! C:
Tak je tu další kapča c: a já jsem ráda, že zase trošku ten příběh ožil... ^°^

Když tak guys... Pište mi chyby či překliky. Děkuji :D

Bye-bye <3