Vlčice (Poberti)

>>>12. kapitola<<<

Sešly jsme do společenky. Sirius chtěl něco říct, ale já ho ignorovala.

,,Jamie, jdeš s námi na večeři?" ,,Um-" ohlédl se na ostatní nejistě, ,,jo jasně." Přikývl a přišel ke mně.

---

Když jsme vešly do Velké Síně, tak jsem od Zmijozelu slyšela posměšky. Nevšímala jsem si jich. Nestáli mi za to.

XXX

Byla jsem skoro po jídle, když přiletěla sova od mé matky. Semkla jsem rty do úzké linky a chytla dopis.

Zaskřípala jsem zubama při pohledu na znak rodů Blacků.

,,Tak se podíváme, co mi matička vytkne tentokrát." Zahuhlala jsem.

Jamie se na mě podíval s povytaženým obočím, Lils na mě koukala s lítostným pohledem. U ostatních naší párty nevím, protože ty seděli dál ode mě. Hlavně Remus.

, Rosálie Anastasie Blacková! Jak se opovažuješ dotýkat Belly? Ty jedná špinavá krvezrádkyně! Jen počkej až se mi dostaneš do rukou, budeš toho litovat-' dál jsem to nečetla. Rozškubala jsem ten dopis a zvedla se. Mlčky jsem vyšla z Velké Síně.

---

,,Já jí dám, že toho budu litovat, babizně." Vrčela jsem cestou. Pohled chladný, rty semknuté a hlas prostupen mou zuřivostí.

Šla jsem ven z hradu do Zapovězeného Lesa.

Taky bych tam došla, kdyby mě někdo nechytl za vlasy.

,, Naše malá krvezrádkyně." Ozval se za mnou hlas mé matky. Potichu jsem polkla. Do prdele. Tohle byla jediná má myšlenka.

,,Matko nech jí!" Ozvalo se vedle nás a já zahlédla Siriuse. Zamračila jsem se.

Matka mě za vlasy vytáhla na nohy. ,,Copak bojíš se?" Zasyčela mi do ucha. ,,Tebe? Nikdy." Zavrčela jsem.

Ušklíbla se. Odhodila mě a použila na mě Cruciatus.

Ani jsem necekla. ,,Co? Myslíš... Myslíš... Že mě tímhle... Do...dostaneš?" Sykla jsem když přestala a že to trvalo nějakých pět minut. Namáhavě jsem se postavila.

,,Nikdy se nepostavím na jeho stranu!" Zařvala jsem. ,,Nikdy se nesnížím na tvou úroveň."

Matka na mě pohrdavě hleděla. ,,Tak tedy už se nevracej domů. Věci ti pošlu." Překvapeně jsem vykulila oči. ,,Ava-" ,,Tak to by stačilo madam Blacková." Ozval se klidný hlas Brumbála.

Já byla bledá. Málem na mě použila Avadu.. To mě poser.

Sirius ke mně přiběhl. ,,Jsi v pořádku?" ,, Jakž takž." Přikývla jsem.

,, Vypadněte odsud." Řekl chladně Brumbál. Matka beze slova zmizela a mě se podlomily kolena. ,,No do hajzlu." Vydechla jsem.

Po chvilce přiběhli i Lils, James a Remus. Heleme se, on se o mě zajímá?

,,Anie!" Zavolal, ale já ho úspěšně ignorovala. ,,Rose!" ,,Jsem v pohodě." Odpověděla jsem Lils.

,,Slečno Blacková, měla by jste si jít odpočinout a potom bych rád aby jste se dostavila ke mně do kanceláře. Vy ostatní také." Ozval se klidně Brumbál a já přikývla. ,,Tak pojď slušňačko Blacková.." uchechtla se Lils. ,,Hele, Evansová klidni ano? Odkdy je naše Rose slušňačka?" Ozval se James a já se začala neskutečně smát. ,,Od té doby co jsem jí nemusela pomoct s úkolem." Ušklíbla se zrzka.

Pohlédla jsem na Remuse, ale nic neřekla. Potom jsem pohled odvrátila. ,,Lils, budu potřebovat trošku pomoct." Sykla jsem. Ta zavrtěla se smíchem hlavou, ale podepřela mě, čímž mi pomohla vstát.

,,Pomůžu ti s ní." ,,Ne, to je dobrý Remusi. Zvládneme to." Řekla jsem odtažitým hlasem.

James se Siriusem se na sebe nechápavě podívali a Lily si jen povzdechla. ,, Zvládneme to." Kývla na hnědovlasého kluka jenž mi působil bolest, nevědomky samosebou.

Remus sklopil hlavu a já jí odvrátila. ,,Remusi... Přijď v deset na astronomku..." Šeptla jsem, když jsme kolem něj procházely.