Vlčice (Poberti)

>>>9.kapitola<<<

Nastal den úplňku. Den, kterému jsem se chtěla nejvíc vyhnout.

,,Rose, sněz aspoň trošku." Promluvila se starostí v hlase Lily. ,,Nemám hlad." Odpověděla jsem suše.

Upřímně? Byla jsem zesláblá, bylo mi špatně a neměla jsem chuť k jídlu. Úplněk se na mě podepsal stejnou měrou jako na Remusovi.

Zvedla jsem se a trošku počkala než se mi přestane motat hlava. Poté jsem vyrazila z Velké síně.

V hlavě jsem měla úplně vymeteno. Nemohla jsem se na nic soustředit.

,,Rose..." Ozval se za mnou Remusův hlas a na to mi položil ruku na rameno. ,,Pojď půjdeme do Komnaty nejvyšší potřeby." Pouze jsem přikývla. Neměla jsem sílu ani chuť odporovat.

XXX

Seděly jsme v křeslech v Komnatě nejvyšší potřeby. Díky Remusovi, já nebyla schopná žádné představy.

Najednou se tu objevila postel a já jsem překvapeně podívala po Remusovi. ,, Běž si lehnout." Kývl k posteli a já ani neprotestovala.

Lehla jsem si a udělala jsem místo a poklepala na místo vedle sebe.

,,Pojď si lehnout ke mně." Zachraptěla jsem. Usmál se a lehl si ke mně. Natiskla jsem se na něj.

XXX

Sirius mě podpíral a Ara mu v tom pomáhala. ,,Aro nechci... Nechci ti něco udělat." Těžko se mi mluvilo. ,,Neopovažuj se mě odrazovat. Lily jsi odradila, ale mě neodradíš. Ty to moc dobře víš." 

,,Ještě jí dělej kázání, Downová." ,,Sklapni Blacku." Zase jsou v sobě. Ara mého bratra nenávidí, kvůli jejich aférce a Sirius? Nevím jak to má on. Nesvěřil se mi s tím. 

,,Jsme tu." Vydechl Jamie a Ara se Sirim mě položili na zem. Byli jsme v Chroptící chýši. 

-POHLED SIRIUSE-

Koukal jsem se jak se má sestra a můj nejlepší kamarád mění. Teď to nebyli oni. Teď to byli vlkodlaci, co stvořil Šedohřbet. Nenávidím ho za to. A teď dvojnásobně. Protože Rosie senic nemělo stát, stejně jako Remusovi, ale ten parchant si jí prostě vyhlídl. 

S Jamesem jsme se během toho přeměnili a potom mi došlo, co Ara? Koukl jsem se na místo kde stála, ale místo ní tam stál bílý pes. V duchu jsem se uchechtl. Že mě to nenapadlo dřív. 

Potom začala mela. Vlkodlaci, jen co se zahlédli jeden druhého, se do sebe pustili. Tohle nedopadne dobře jestli to zjistí. Budou se jeden od druhého držet dál.

V duchu jsem si povzdechl. Kývl jsem na Dvanácteráka a pustil se do jednoho z nich, Dvanácterák do druhého. Ara mu začala pomáhat. Docela to zamrzelo, ani nevím proč. 

XXX

Už jsem se jen modlil aby se začalo rozednívat, protože jsem byl unavený. Ale den ne a ne přijít. A potom  se to stalo, to čeho jsme  se všichni nejvíc bály. Rose s Remusem, oba dva utekli. 

------

Hi, hi

jsem tu zase s novou kapitolou :DDD

Doufám, že se líbí a když tak napište nějaký komentík :PPP

Zatím bye bye

Kira-chan