𝙄 𝙡𝙤𝙫𝙚 𝙮𝙤𝙪... 𝙒𝙝𝙮 𝙙𝙤𝙣'𝙩 𝙮𝙤𝙪 𝙨𝙚𝙚 𝙞𝙩?

4.

No one

Modrovlasek už skoro usínal když v tom mu zazvonil mobil... Bylo kolem půl desáté a nechápal kdo to je. Podíval se na displej mobilu a uviděl tam Jiminovo jméno, překvapilo ho to, ale i tak to zvedl :

,, Y-yoongi?"

,,Ano?"

,, Jsi doma? "

,, Jo jsem, proč?"

,, P-prosím otevři dveře "

,, emm... Tak jo"

Yoongi

Co tady dělá o půl desáté? Proč šel ke mě? A zněl divně, mám docela strach...

Došel jsem je dveřím a otevřel je, máma naštěstí není doma takže jsem v pohodě.
,, Ahoj Jim... '' zastavil jsem se uprostřed slova. ,, Co se stalo? " zeptal jsem se. Plakal, hodně plakal... ,, Můžu jít dál?" zeptal se mě. ,, Pojď " zajímá mě co se mu stalo a proč šel za mnou...? Vždyť se skoro neznáme a navíc má Taehyunga...

Hned jak překročil práh dveří mi padl do objetí a začal plakat ještě víc než před tím, jestli to teda ještě šlo. 

,, Jimine co se stalo?" zeptal jsem se ho znovu. ,, J-já ...Tae...o-on '' nedokázal ani mluvit, ale aspoň mám odpověď na to proč nešel za Taem. ,,Jimine jdi nahoru do mého pokoje a já ti donesu čaj..." řekl jsem mu. ,, D-dobře " zašeptal.

Po chvíli jsem došel do pokoje, Jimin už byl klidnější. Donesl jsem mu čaj a sedl si vedle něho na postel. ,,Jestli mi nechceš říct co se stalo nemusíš... " řekl jsem mu i když mě to hodně zajímalo. ,,Yoongi promiň, jestli chceš abych šel pryč, půjdu... Já jen nikoho jiného nemám..." řekl a znovu se rorbrečel. 

,, Uklidni se Jimine, mě vůbec nevadí že tady jsi." řekl jsem a přitáhl si ho do objetí, protože vypadal že to potřebuje. 

,, Nevím kde začít... " řekl jimin. ,, Co třeba od začátku?" zeptal jsem se ho se smíchem. ,,Tak dobře" věděl mi a taky se trochu usmál 

,,Předtím než jsme se s Kookiem pohádali jsme byly spolu pořád i s Taem, ale když jsme se tehdy pohádali tak byl Tae na mojí straně a myslel jsem si že je se mnou, ale teď mě volal - vlastně už asi před dvěma hodinami, že se omlouvá, že to neuslyším rád, ale že už to nemůže tajit. A řekl mi že chodí s Kookiem. Celou tu dobu jsem mu věřil a on mě takhle zradí... Nemůžu uvěřit, že to udělal. Jak mohl? On už zapomněl co mi Kook udělal? Nebo je mu to jedno? Já se cítím tak strašně sám." Páni... To jsem vážne nečekal. 

,,Ten Kookie nebyl jenom tvůj kamarád, že?" zeptal jsem se ho po chvíli. ,,Cože, jak jsi na to přišel? " začal trochu panikařit. ,,Jinak by tě to tak nevzalo..." řekl jsem s klidem. ,, Asi máš pravdu " řekl. ,,Co se vlastně stalo mezi tebou a Kookem? " zeptal jsem se ho se zájmem. ,,Podvedl mě... Víckrát..." to už skoro nebylo slyšet. Bylo mi ho tak strašně moc líto.

,,A to jsem si myslel že máš úplně perfektní život a záviděl jsem ti úplně všechno." řekl jsem zničehonic. ,,Ty jsi mě něco záviděl? Ty mě? Já tobě záviděl úplně všechno co máš." řekl potichu. ,,Mě nemáš co závidět, kromě peněz nemám nic... A stejně jich nemám dost na to abych jel do Evropy." 

Mezi tím co jsme si povídali mu asi pětkrát zvonil telefon, ale on vždycky řekl ať to nechám být. Už zvonil znovu a tak už jsem něco řekl. ,,Jimine vezmi ten mobil nebo ho vezmu  já"

,, Jsou to jenom rodiče... '' odpověděl. ,,Určitě si dělají starosti" řekl jsem mu na to. ,, Už nejsem malý." řekl a konečně si vzal telefon. Přímo v ruce se mu znovu zazvonil. Vzal si ho k uchu a s nechutí a slzami v očích mu odsekl. 

,, Co ještě chceš Tae?"

Okejjjj tady to useknu...