𝙄 𝙡𝙤𝙫𝙚 𝙮𝙤𝙪... 𝙒𝙝𝙮 𝙙𝙤𝙣'𝙩 𝙮𝙤𝙪 𝙨𝙚𝙚 𝙞𝙩?

21.

Yoongi:

Byli jsme na cestě ke mě domů. Bál jsem se. Nechtěl jsem tam jít, ale musel jsem. Jimin mě držel za ruku, takže jsem se cítil trochu jistější, ale i tak se mě tam nechtělo.

Odemkl jsem dveře a hned jsem šel do svého pokoje. Doufal jsem že si mě nevšimne, ale ona si to hned nakráčela do mého pokoje. 

,,JAK SI TO JAKO PŘEDSTAVUJEŠ? TO SI NA TÝDEN ODJEDEŠ A MYSLÍŠ SI ŽE ŽE TADY BUDU CHTÍT? KDYBY MI TO NE ZKAZILO POVĚST TAK UŽ TĚ DÁVNO VYHODÍM! " začala po mě řvát. Myslel jsem že mě praskne hlava. I když jsem se tam měl Jimina cítil jsem se hrozně sám. ,,Je skvělé slyšet že mě matka nevyhodila jen pro svoji pověst " Řekl jsem a dál si balil. ,,KAM TO ZASE LEZEŠ?! MYSLELA JSEM SI ŽE SE MI JDEŠ OMLUVIT. " zase na mě řvala. ,,Jdu pryč a až si najdu byt tak si přijdu pro věci . "Řekl jsem si klidně . ,,JESTLI TO UDĚLÁŠ TAK UŽ ODE MNE NEUVIDÍŠ ANI KORUNU!" zaječela mi do ucha. Bolela mě z toho křiku hlava. A ničilo mě že na mě takhle řve má vlastní matka.

,,JAK PO NĚM MŮŽETE TAK ŘVÁT?! VŽDYŤ JE TO VÁŠ SYN! TO VÁM JE ÚPLNĚ JEDNO? NECHTE HO BÝT!" Zařval Jimin a otočil se na mě. ,,Gi pospěš ať můžeme jít." ,,Jenom doufám že to vaše přátelství Yoongi brzo posere, protože ty jsi nějak moc otravný a strkáš nos tam kde nemáš " Řekla a usmála se na mě tím úsměvem co říká ,, jsi neschopný malý děcko , co všech podělá smiř se s tím."

,,To asi nebude tak brzo" Usmál jsem se na ni taky a chytil Jimina za ruku. Ten na mě překvapeně koukal. Domluvili jsme se totiž že to matce říkat nebudeme. 

,,Cože?! " Podívala se na nás překvapeně a zároveň vyděšeně. ,,Vidíš dobře" řekl jsem a s batohem na zádech a Jiminem, kterého jsem táhl za sebou vycházel z domu.

Sedím u něho na posteli a už nějakou dobu se tupě čumím do země.
,, Jsi v pohodě Yoongi? " Zeptala se Jimin a já v té chvíli už fakt nemohl ... Měl jsem v sobě tolik vzteku a bolesti. Tohle byla poslední kapka.
,, DĚLÁŠ SI SRANDU? VYPADÁM SNAD ŽE JSEM V POHODĚ? POSLEDNÍ RODINA CO MÁM ME NESNÁŠÍ A NEMÁM KDE BYDLET A NEMÁM PRÁCI, TO ZNAMENÁ ŽE NEMÁM PENÍZE. NEMÁM VŮBEC NIC A ONA UŽ MI NEPOMŮŽE." začal jsem po něm řvát.

,,P-promiň" Řekl po chvilce a začal brečet, chtěl odejít, ale já ho zastavil. ,,Ne Jiminie... Já se omlouvám, neměl jsem si to na tobě takhle vylít. Toto sis nezasloužil. Omlouvám se " Řekl jsem a přitáhl si ho do objetí. ,,Nesnáším když po mně někdo řve" Řekl a pořádně se na mě přitiskl. ,,Obzvlášť když je to někdo koho mám rád "řekl a já už to nezvládl a taky se rozbrečel. ,,Nepůjdeme se na něco podívat? " Zeptal se mě Jimin. ,,Klidně" Řekl jsem a ruku v ruce jsme došli k televizi, tam Jimin pustil nějaký film a už jsme byli asi v pohodě .

Ležel mi na nohách a já si uvědomil jak strašně moc jsem šťastný