Scarlet. But my brother called me Scar.

32#

Po horké sprše, jsme oba vylezli, oblékli se a šli do mého pokoje, nutně jsme potřebovala konečně dodělat ten návrh. Bylo něco kolem půl páté a já po té ledové vaně a horké sprše byla natolik vzhůru, že jsme se i mohla lépe soustředit, jenže jediné co jsem pořádně vnímala, byl Nathaniel. "Nemůžu se soustředit," zamručím a mnu si spánky.  "Nechceš masáž?" Nabídl mi Nate. "Myslím, že to by mi moc nepomohlo," zasměji se spíš pro sebe. "Proč?" Zeptal se Nate nechápavě. "Nemůžu se soustředit,  kvůli tvé přítomnosti," vysvětlím. Jeho rekce mě překvapila.  Nahnul se ke mně a políbil mě na rty. "Tak dobrou," usmál se a opouštěl můj pokoj. Tak to bylo milé. Usmála jsem se sama pro sebe a pustila se do návrhů.

PROBUDILA JSEM SE, slunce bylo vysoko na obloze a osvětlovalo celý apartmán. Koukla jsem se vedle sebe, kde ležel můj notebook. Sen to tedy rozhodně nebyl a já vážně stála před Nathanielem úplně nahá. Podívala jsem se na mobil, abych zjistila kolik je hodin. Čas na oběd, super, mám z ponocování vážně hlad. 

Po vykonání ranních potřeb, jsem se upravila a rozhodla se, že si dnes obléknu šaty. Byly to bílé, delší šaty s rozparkem a potiskem květin.  

Přišla jsem do restaurace, celá moje rodina seděla u stolu, byly zrovna uprostřed jídla. Šla jsem si sama vybrat, na co mám zrovna chuť. K obědu jsem zvolila smažený sýr s hranolky a zeleninovou oblohou. Dnes jsem si jako dezert vyhlédla palačinky se zmrzlinou a ovocem, to bude mňamka.  Přišla jsem za ostatními a posadila se na své místo. "Ahoj Zlatíčko,"pozdravila mě máma a po ní i všichni ostatní. "Ahoj," zívla jsem. "Jak dlouho jsi to dělala? Vypadáš jako bys šla před chvilkou spát," říká máma. "Někdy kolem šestý," odpovím a všichni na mě vrhnou pohledy to vážně, tedy kromě Nathaniela, ten šel spát jen o něco málo dřív než já.  

"Jo ty to ještě nevíš, ale dnes vyrážíme na tu plavbu lodí i s přespáním, bylo by dobré si sebou něco sbalit." Usmál se táta. Plavba lodí, co ti dva ještě nevymyslí? Kompenzují si snad líbánky, které po jejich druhé svatbě neměli?  Ale dobře, ležení na pláži mě stejně moc nebere.  Všichni se u jídla bavili, jen já jsem musela přemýšlet nad tím, jak se asi vede Malii při prezentaci a předání projektu. Povedlo se to? Neposrala jsem tam něco, přece jen ty neustálé odchody a přicházející spánek.  "Zlatíčko?" Ozval se hlas mámy.  Sakra, co když se to tomu na-mistrovanému blbci nelíbilo?  "Scarlet?" Ozvala se máma znovu. Doprdele nebo, co když sbalí projekt a nezaplatí?

"Scarlet," Osloví mě máma znovu, tentokrát cítím i její dotek na mé ruce a to mě donutí se vrátit do reality. "Ano?" Zeptám se zmateně. "Zvoní ti mobil," ukáže máma na mou kabelku položenou na stole. "Aha, díky." Řeknu, vytáhnu mobil a odcházím od stolu, abych měla klid.

Nathaniel: 

Někdo jí vola, odešla od stolu, potom co hovor přijala, ji na čele vyskočila vráska a její obličej se stáhl nejspíš zlostí. Strašně rychle mluvila a rozhazovala u toho rukama. Přecházela tam a sem. Po zhruba deseti minutách se vrátila ke stolu, popadla kabelku a se slovy- omluvte mě, odešla.

Scarlet:

Po tom co mi Malia řekla jsem na oběd ztratila chuť a šla do svého pokoje, vážně jsem byla naštvaná, ale zároveň mě to i dost mrzí. Vyšla jsem na balkón a usadila se do křesla,  začala jsem zhluboka dýchat, uklidnila jsem se. V tom mí zapípal mobil, koukla jsem se, o co jde a vyplulo na mě video, nad ním stálo: Z VAŠICH FOTEK JSME POSKLÁDALI VIDEO. Roz-klikla jsem to a v momentu, kdy se na displeji objevila první fotka, jsem přestala dýchat.

Moje tváře byly mokré od slz a mé tělo se třáslo. Jayden.  Seděla jsem a přehrávala si video stále dokola. Srdce mi opět pukalo  a má mysl nedokázala myslet na nic jiného. 

"Scar?" Ozval se hlas Nathaniela. "Scar, jsi v po... Co se stalo?" Vyhrkl zděšeně, jakmile mě spatřil. Klekl si ke mně a uchopil mé třesoucí ruce do své levačky, pravou rukou mi setřel slzy, pravačkou mi za bradu zvedl svěšenou hlavu a přinutil mě tak se mu podívat do očí. "To kvůli tomu projektu?" Zeptal se. "Ne," odpověděla jsem. "Tak proč?" zeptal se s pohledem upřeným na mě. "Vyskočilo na mě tohle," Řekla jsem a posunula k němu mobil. 

"Byly jste si vážně blízcí," řekl Nathaniel po zhlédnutí videa. "Byl v podstatě jak moje dvojče," pousmála jsem se. "Pojď sem." Vtáhl mě do svého objetí a já  za to byla vděčná. Cítila jsem pocit bezpečí a klidu, skoro jako s Jaydenem.  Políbil mě na spánek a dál držel v objetí.  Miluju ho, miluju, skoro stejně jako Jaydena.  "Měla by sis zabalit ty věci na loď," zašeptal  mi u ucha. "Jo to bych měla," řekla jsem a odtáhla se od něj. Políbila ho na rty a ještě než jsem zmizela ve svém pokoji, jsem řekla: "Děkuji." 

Snad se vám video líbilo 😊
Rezina 💜