37#

49 2 0
                                    

Včera jsme se vrátili z naší lodní výpravy, dnes se pořádá plážová párty. Vzhledem k tomu, že dneska je to náš poslední večer tady, rozhodli jsme se, že tam půjdeme. Samozřejmě jen my mladí, rodiče zůstávají na hotelu s dětmi.

"Tak jde se kalit," řve brácha přes celé apartmá, poté co jsem mu otevřela dveře. Byl tak hlučný, že to vylákalo ven i Nathaniel, který se do té doby zdržoval z neznámých důvodů v koupelně. Ihned jakmile vyšel, věděla jsem proč, geloval si vlasy. Musela jsem se smát, viděla jsem ho takhle snad poprvé. "Páni brácho, to je teda účes," řekne pochvalně Kayden. V duchu jsem se začala smát ještě víc.

---

Ty jo, je mi hrozné vedro, a tím tancováním to jenom nebude. Samí alkohol a Nathaniel blízkost. Neustále jsme se o sebe otírali a samozřejmě i líbali. Byl to hrozně fajn večer.
Nemysleli jsem a jen si užívali hudbu.
Myslím, že na tohle nikdo z nás jen tak nezapomene, hlavně proto, že nám zítra bude špatně ještě na cestě domů.

"Můj bože, to je úžasný." Zařvu do davu. A všichni okolo mě řvou: "jooo!" Tomuhle se říká pořádná party atmosféra. Lidi tu s vámi spolupracují, i když se vůbec neznáte. "Tak joo, lidi. Kdo další půjde na pódium, zazpívat nějakou karaoke pecku?" Zařve Dj hlas z repráků.

"Ona." "Tady ta." "Ano ona." Začalo se vzduchem nést a všichni koukali na mě. "Co? To ne. Neumím zpívat." Bráním se. "Běž tam, umíš zpívat. Povzbuzuje mě Nathan.
"Fajn!" Zařvu do okolí rezignovaně a vydávám se směr pódium.

"Fajn volím píseň Stand by me, k této písni mám vázáno mnoho vzpomínek." Píseň začala a mé myšlenky letěli ke dni, kdy jsem já a Jayden byly na plese a tahle píseň tam začala hrát.

Flashback:
Jay mě vedl zpět na parket, zde totiž zrovna začali hrát velice romantickou slaďárnu. Stand by me od Kinga.. jeho nej song ze slaďáren.

"So darlin, darlin, stand by me, oh stand by me.." zpíval Jay. Já se musela usmívat, milovala jsme jeho zpěv, už jako menší, když mi zpíval písničky před spaním.

"I won't cry, no I won't shed a tear .." pokračoval dál. Nakonec jsme se k němu přidala i já.
" Stand by me, and darlin, darlin, stand by me, oh stand by me, oh stand now, stand by me.." zpívali jsme společně při tanci. Moji spolužáci kolem nás vytvořili kruh a povzbuzovali nás.

End of flashback

Začala jsme zpívat a přemýšlela, co dalšího jsme s Jay zažili, bože to byla doba a teď je s tím navždy konec.

S našimi randíčky, vtípky, kiny a čímkoli co jsme dělali společně.

Dozpívala jsem a s očí mi tekly slzy.

Všichni tleskali a jásali a já utekla z pódia, utíkala jsem až za strážní věž, party odsud nebyla daleko, ale zároveň tu nebyl takový hluk a já si mohu uspořádat myšlenky.

Sedla jsem si do písku a zády se opřela o zeď strážní věže. Rukama jsem objala svá kolena a na ně si pak položila hlavu. Slzy mi tekly proudem. Hlavu jsem měla opět plnou myšlenek na Jayden, všechno se mi to zase vracelo, všechno. Nemohla jsem tomu zabránit, ty myšlenky a vzpomínky na něj z hlavy jen tak nedostanu. Všechno to opět vyplouvalo na povrch, to jak mě Jay učil na kole, jak se mě zastával, chránil mě, staral se a byl ochotný jít semnou kamkoliv. Třeba i na konec světa.

"Scar," ozvalo se kousek za mnou. "Scar," ozvalo se tentokrát blíž, byl to Nathan. "Jsem tady," vykoktala jsem ze sebe. "Scar, co se stalo?" zeptal se vyděšeně Nathan, hned jak mě uviděl, kleknul si ke mně a vzal mě do náručí. "Já to nezvládla, kdykoliv začne něco, co jsem prožila i s Jayden nebo co jsme měli rádi, vyplouvá to všechno na povrch. Všechny vzpomínky, myšlenky, pocity, všechno a já nezvládám to. Nezvládám ten pocit, že už se to nikdy nemůže opakovat, nebo že už nevytvoříme ani nové. Vím asi to zní divně.." umlčí mě Nathan prst na mém rtu.

Scarlet. But my brother called me Scar.Kde žijí příběhy. Začni objevovat