Stop looking at me like that

3.

Není to stejné.

Ráno když jsem se vzbudil tak jsem si všiml Sama ležícího na mé hrudi. Oba sme byli zpocený až za ušima. Když jsem se koukl na Sama, byl hezkej nemůžu popírat. Občas přemýšlim jestli nejsem zamilován taky i do neho... Možná malinko ale není to to co s Dominikem. Vždycky když s Domčou začnu mluvit nebo mi napíše, rozbuší se mi srdce a mám roj motýlů v bříšku. U Sama to tak proste není. Tam není ten taký pocit.. Pocit strachu. Vstal jsem pomaličky z postele a našel si oblečení. Potichu jsem se oblíkl aby jsem Sama nevzbudil. Sedl jsem si na jeho zem a opřel se o jeho stenu. Zapl jsem mobil. Bylo kolem osmé. No, moc jsem toho nenaspal. Podíval jsem se na Instagram. Videl jsem asi 10 správ od Domči.

„Bré ráno Mattemíčku. Jak se máme?“

„Protože já a Tami se máme skvěle.“

„A jak se má Moonisko?“

„Má se fajn?“

„Matteme proč nám neodpovídaš?“

„Matyáši“

„Mattemíčku“

„Maaaaaaatty“

„Matéééme“

„Matyáši! Ty ješte spíš nebo co?“

„Juj promiň Dejzromírku spal jsem. A jo s Mooniskem se máme fajn, on ješte spí.“

„Aha, tak fajn. Neudeláme stream zatím? A nebo něco podobné?“

„Asi ne. Jdu zjistiť kolik je v dome Moonisků a podle toho jim chci udelat snídani.“

Byla to jenom výmluva ale snídani bych snad mohl dokázať udělat.

„Aha dobře. A kolik jich je?“

„Zjistil jsem že jenom Sam a Klárka.“

„Aha.“

„Domčo, já už jdu udělat tu snídani. Mějte se.“

„Ty taky.“

Vypnul jsem mobil a šel jsem udelat snídani. Našel jsem slaninu a vajíčka tak jsem udelal slaninu a volské oči. Naservíroval to na 3 talíře a ješte jsem každému udelal kávu. Když jsem měl hotovo tak jsem naložil umývačku a zapnul ji. Pak jsem jen tak kontroloval sociální sítě, dokým sem nepřišla Klárka

„Matyáš? Čo ty tu?“

„Kriste tys mě vyděsila. Ahoj Klárko. Přijel jsem na návštevu tak ať jsem aspoň užitečný. Je to jenom pokus neumím moc vařit.“

„Aha.. A kedy si vlastne prišiel?“

„Kolem půl páté ráno.“

„Čo tu vlastne stváraš?“

„Pokus o snídani. Však jsem to už říkal.“

„Nevyzerá a nevonia zle.“

Sadla si a ochutnala

„A ani nechutí zle. Je to celkom v pohode.“

„Jo? Tak to jsem rád. Udělal jsem i kávu když chceš.“

„Nie, ja kávu nepijem. Spravím si čaj.“

„Aha, tak potom dobře.“

Po chvíli přišel i Samo

„Mattem? Ty si spravil raňajky?“

„Jo, Klárka tvrdí že se povedli.“

Sedl si a ochutnal

„Neklame.“

Usmial sa

„Tak to jsem rád.“

Sedl jsem si a taky ochutnal

„Ty vole ono fakt neni zlý.“

Řekl jsem a oni se zasmáli

„Tak tedy, dobrou chuť.“

Když jsme dojedli, Klárka šla do pokoje a Samo zostal se mnou v kuchyni.

„Chcel by som ísť niekam von. Si s tým v pohode alebo radšej zostaneš tu?“

„Můžeme jít ven. Přeci čerstvý vzduch mi prospěje. A kam by sme šli?“

„Do parku alebo do kina. Kam chceš.“

„Ne ty vyber.“

„Dobre. Kedy chceš odísť?“

„To je na tobě.“

„Tak okolo siedmej? Cez západ slnka je to nádhera.“

„Dobrě.“