2.

731 24 10
                                    

PRVÁ ČASŤ SA STRATILA KUKNI SA DO EPIZÓD A PRECITAJ SI JU PRED TOUTO ČASŤOU!!!!

Moonisko, můžu k tobě přijít?

Pov. Matyáš

Hned jak jsem dovolal s Dominikem jsem napsal Samovi

„Ahoj Samo. Jak se máš? :D"

„Čaukoo. Dobre, a ty?"

„Ujde to. Hele nemůžu k tobě zítra nebo pozítra přijít?"

„Hej jasné prespať?"

„Mhm jo. Jak dlouho budu moct zůstat?"

Uvidíme potom."

„Jo dobře. Hele Moonisko můžu vyrazit hned teď? Vlak mi jede kolem 20:00 takže tak o 4:30 ráno bych tam byl."

„Deje sa niečo?"

„Proč?"

„Hneď jak prídeš sa porozprávame."

„Tak dobře."

Šel jsem se rychle zbalit. Musím si dát pauzu. Kým jsem se pobalil bylo 19:45.

„Kurva!"

Řekl jsem si pro sebe, sebral si kufr, ruksak a utíkal jsem abych ten vlak stihl. Naštestí jsem ho stihl, zaplatil jsem si lístek a sedl si na sedadlo. Pustil jsem si hudbu do sluchátek a poslouchal, až dokým mi Dejzromír znova nenapsal.

„Nazdar Matteme."

„Domčo jdi spát je 1:36 ráno a já stále nemám čas!"

„Promiň, já jen nechceš si zahrát Minecraft?"

„Ty jseš idiot."

„Tak promiň. Hele kde jsi? Ty někam cestuješ?"

„Jak to víš?"

„Snapchat blbečku :/"

„Vlasne jo.. Jsem na ceste za Samem."

„Proč si mě nevemul sebou? Mohli jsme jít všichni někdy.."

„Nevím, nemyslel jsem na to promiň. Máš teďka tu novou přítelkyni tak si s ní užij čas kým se vrátim a nezačnu tě znova otravovat 😂😂"

„Tak tedy dobře. Btw je vedle mě v posteli a směje se na tobě."

„Jo? Ahoj Domčova přítelkyne👋👋👋"

Zdechni prosím.

„Taky tě pozdravuje."

„Tak se tedy mějte. A jdete spát děcka!"

„Jo mami vždyť už jdeme 😂"

Sklonil jsem hlavu. Hlavne ať už jsem u Sama. Hlavne ať už jsem u Sama. Hlavne ať už jsem u Sama. Hlavne ať už jsem u Sama. Stále jsem si to opakoval. Rozhodl jsem se jít spát.. Když jsem se probudil bylo 4:03 což znamená že za takových patnáct minut bych měl vystoupit a sebrat si autobus. Tak se i stalo. Za patnáct minut jsem vystoupil, počkal na autobus pak jsem zas cestoval a pak jsem ješte šel pěšky za Moonem. Dorazil jsem okolo půl páté, napsal jsem Samovi že jsem před dveřma. Nechtel jsem nikoho jiného budit. Samozřejmě mi otevřel.

„Ahoj Samo."

„Čau, poď ďalej."

Vzul jsem si boty, zavěsil si bundu a šli sme do jeho pokoje.

„Tak, čo sa deje?"

Sedl jsem si na jeho postel.

„Samo já jsem se do toho kokota fakt zamiloval."

Nic neřekl.

„A on má holku. Dneska mi to řekl."

Asi prěd pár týdny jsem se ze Samem bavil o tom že jsem asi do Dejzra. Nemá s tím problém a za to jsem celkem rád. Věc co jsem nečakal je že mě objal. Potešilo mě to. Chvíli jsme tak zůstali ale pak se zvedl.

„Prezleč sa do pyžama a ľahni si. Idem spraviť čaj."

Znova jsem ho poslechl a udelal jsem to co říkal. Lehl jsem si do jeho postele a byl jsem ticho. Po chvíli přišel.

„Tu máš."

Podal mi čaj.

„Díky Samo. Za všechno."

„Pfffft nemáš vôbec za čo. Však sme kamaráti nie?"

„Jo, ale i tak mám za co."

„A teraz spať. Šup šup ľahni si a spi."

„Kam jdeš?"

„Do obývačky na gauč. Tiež musím spať."

„Tak na to zapomeň nebudeš spát přeci na gauči. Tahle postel je dvojlůžková. Lehni si vedle."

„Nie nie to je v pohode. Ty si oddýchni."

„Moonisko, štveš mě."

„Ty ma tiež štveš."

„Už si lehni. Co se mě bojíš?"

„Nie, to vôbec."

„No tak?"

„Fajn.."

Lehnul si ke mě. Oba sme byli od sebe a otočený každý na svoji stranu. Pak sme za pár minut usnuli.


Stop looking at me like that Donde viven las historias. Descúbrelo ahora