Stop looking at me like that

5.

I'm really confused.

Pov. Samuel

(woooooow konečne niekto iný ako Mattem. Pzn. Autorky)

Mattem ma objal. Usmial som sa nad tým ale bál som sa čo sa deje

„Čo je?"

„Nic. Jenom si ta nejlepší osoba kterou mám. Vždy zjistíš kdy jsem smutný a kdy ne. Akceptuješ že pokud něco nechci tak ne. Vždy stojíš při mě a staráš se o mě. Proč to všechno pro mě deláš?"

Usmial som sa

„No to je jednoduché. Mám ťa rád, naozaj."

„Já tě mám taky rád. A hodně."

Usmieval som sa. Mattem mi zaspal v náručí. Položil som ho na posteľ a šiel som si dať sprchu. Už v pyžame/ teplákoch po kolenách a tričku som si ľahol k nemu. Nevedel som zaspať tak som skenoval jeho tvár. Nevynechal som ani jeden detail. Obzeral som si jeho pery. Boli nadýchané a mali sýtu farbu. Určite skvelo chutia. Aké by to bolo ich skúsiť? Radšej som sa otočil chbtom k nemu a snažil sa ďalšie hodiny zaspať.

***
Ráno som sa zobudil sám v izbe. Pozrel som sa na mobil. Bolo 7:56 ráno. Keďže tu nie je Mattem tak asi znova robí raňajky. Obliekol som sa a šiel dole. Ako som hovoril Mattem robil raňajky. Teda už sa iba pozeral do telefóna chrbtom ku mne.

„Bré ráno Mattem."

„Ahoj Samo. Dej si snídani."

„Čo máme dnes?"

„Toasty s džusem."

„mmmmmh sú skvelé."

„Kde je Klárka? Taky tu na ni čeká snídane."

„Neviem kde je."

„Jdu pro ni."

Než som sa nazdal už sa vracal aj s Klárou.

„Tak a teď si můžeme dát snídani."

***
Po raňajkách Klára odišla niekam von.

„Tak co Moone. Máš nejaké nové místo kam by si mě sebral?"

„Začínaš si zvykať na prechádzky?"

„Asi jo. Kéžbych tady mohl být navždy. Tady je to super."

„Však s tebou za pár mesiacov budem bývať.“

Začal som sa smiať

„A jo.. Ale pár měsícú je dlouhá doba!“

„Hej ale však z Dejzrom to prežiješ. Trávite spolu hodiny času na počítači. Ani sa nenazdáš a už tá toba prejde.

„Jo já jsem na něj úplne zapomenul! Jako kdybych na nej zapoměl když jsem s tebou. On na mě nikdy nebyl taký jako ty. Ale vždy když si vspomenu za Domčou, jsem smutný. Jsem rád že jsem přijel. Je mi lépe když jsem s tebou."

„Som rád že ti je u mňa dobre. Možno ťa Dominik pobláznil ale kto vie či ho naozaj úprimne vážne miluješ?"

„Asi nikdo. V tomhle máš pravdu.“

Usmejem sa. On sa usmeje na mňa

„Mám pre teba nové miesta. Most alebo jazero?"

„Dneska most a zítra jazero?"

„Jasné to bude fajn.

***
Na moste.

„je to tady krásny. Ta řeka a jak se v ní odrážejí všechny hvězdy a měsíc."

Matyáš zišiel dole z mostu a sadol si pri rieku. Sadol som si k nemu. Nechcene som si položil moju ruku na tú jeho. On sa usmial a oprel sa o moje rameno.

„Mattem?"

„Ano?"

„Vieš o tom že aj ty si pekný a strašne pekný?"

„Fakt? Díky."

Usmiali sme sa na seba. Robia toto najlepší kamaráti? Alebo ani nie? Vlastne mi to môže byť jedno.

Pov. Matyáš

Opřel jsem si o Sama hlavu

„Mattem?"

„Ano?"

„Vieš o tom že aj ty si pekný a strašne pekný?"

Začervenal jsem se.

„Fakt? Díky."

Usmáli sme se na sebe. Asi ho naozaj miluju. Jak jsem mohl být tak zaslepen touhou po Dominikovi že jsem si vůbec nevšiml Sama. Je mi to líto. Nevím co mám delat. Teď jako bych k Dejzrovi takměr nikdy nic necítil.