8.

339 20 16
                                    

Reálne pokračovanie príbehu

Pov. Samo

„Tak... Dávať na internet takúto fotku nebol ani zďaleka dobrý nápad.“

„Já to říkal. Teď podle všech spolu chodíme“

„Nie je to až tak problémové.. Teoreticky spolu chodíme.“

Zrudnul jsem a nervózne jsem se usmál. Vážne řekl že vlastne teoreticky spolu chodíme?

„Vlasne jo. Chceš se k tý fotce nějak vyjádřit?“

„Určite že áno. Napíšem že spolu chodíme a zároveň nechodíme že je to tak medzi.“

„Fajn mě je to jedno. Hele kluci volají.“

Oba jsme se vyleteli z postele a utíkali k stolíku (Byla tam jenom jedna stolička). Stihl jsem si sednout jako první.

„Haha první!“

On mi sedl na klíně a přímul hovor

„Ty jseš debíl!“

„Učím sa od najlepšieho.“

„Čau kluci.“ Matyáš (Volali nám Dejzr a Vita)

„Čaaaute.“ Samo

„Tak jak se máte?“ Vita

„Jo dobrě. A vy?“ Matyáš

„Celkem fajn.“ Vita

„Jojo jde to. A co tá fotka cooo? Mattemíčku co nám to tu tajíte?“ Dejzr

„Práve som poslal vyjadrenie.“

Obaja sa pozreli na mobil

„Jo ahaaaaa..“ Dejzr

„Co se děje Domčo? Vypadáš sklesle..“ Vita

„Aa nic takového. Tamara mě podváděla.. Mám asi největší neštestí co?“ Dejzr

„Jo asi jo.“ Matyáš

Rěkl jsem a hodně jsem se nad tým zamyslel. Možná že se s tím dá pracovať. Dneska to už pro mě s ním nebylo tak jak jindy. Ten úlet mi dobrě padl.

„My už pôjdeme ok? Majte sa.“ Samo

Iba jsem si povzdychl a lehl jsem si na postel. Samo se na mě kouknul. Už s jeho pohledu jsem vědel na co myslí.

„Viem že ma máš iba ako náhradu ale... Chceš rozveseliť?“

„To už neříkej Samo. A i tak nepotřebuju rozveselit protože já veselý jsem.“

„Pred chvíľou si tak nevypadal.“

„Jenom jsem se zamyslel protože teď si myslím že vážne se s tým problémem s Dejzrem bude dat pracovat. Ten úlet mi dobře padl.“

„Ale aspoň budeš mať pokoj.“

„Jo, to jo.“

Nevím proč to udělal ale políbil mě. Polibek byl krátky ale líbil se mi.

„Môžeme to nazvať oslavný bozk.“

Zasmáli jsme se. Bože je tak sladký. Musím ho políbit znova! Udělal jsem to a on jse usmál.

„A tohle mužeme nazvat děkuju za to že existuješ.“

Políbil jsem ho znova

„A tohle že jsi úžasná osoba.“

Znova jsem ho políbil

„Tohle za to že tě nikdy nechci stratiť,... Tohle za to že vždy stojíš při mě a podržíš mě,... tohle že jsem moc rád že spolu budeme bydlet,... A tohle za to že tě miluji a chci to vykřičet do celého světa! Ahmfjvsk-“

„A toto môžeme nazvať že ťa milujem tiež,... A toto nazveme že už žiadne názvy!“

Zasmál jsem se

„Dobře.“














I hope you enjoyed this part ~ 💞




Stop looking at me like that Donde viven las historias. Descúbrelo ahora