Army Camp (CZ)

19) Poslušné štěně

Další dva týdny byly až pohádkové. Celý tábor byl v poklidné náladě. Většina kluků buď trávila dny u vody, na hřišti nebo ve svých chatkách. Většina programu se opakovala stále dokola. Počasí se postupně zhoršovalo, ale tím způsobem, že přibývalo horko. Jediný způsob, jak být venku, byl ve stínu nebo ve vodě. Matthew byl taky unavený z přespříliš velkého vedra, proto nechal většinu programu na nás.

Zavedl ovšem zajímavé kartičky. V každé posilovně byl dán snímač čipů. Za den se v posilovnách muselo strávit minimálně tři hodiny. Bylo jedno v jakém časovém sledu nebo v které. Pomocí čipu jsme si označili příchod a odchod. Myslela jsem si, že všichni budou porušovat, co se jim řeklo, ale skoro nikdo si netroufl. Jo, sem tam pár mladších si sedlo do posilovny a hráli na mobilu, aby jim utekl čas. Ale pořád v té posilovně byli. 

Proč? Protože Matthew vyhrožoval, když někoho přistihne, jak tento rozkaz nedodržuje, zakáže mu přístup do bazénů a zůstane pouze v chatce. Nikdo asi nechtěl riskovat. Když se Matthew naštval, byl schopný vyhodit celý tábor vzhůru nohama.

Já s Noahem jsme byli ve vlastním světě. Toho dne po volejbalovém vítězství mě odchytil a všechno jsme si vyříkali. Ukázalo se, že se cítil stejně, jenže ke všemu co se dělo s Benjaminem, prostě nechtěl riskovat. 

Teď? Skoro se od sebe nehneme. Jediný čas, kdy je pryč, je tehdy, když má povinnosti vedoucího. Nebojí se říct, co cítí a stejně tak se nebojí to dát všem najevo. Díky jeho ne až tak vhodným dotykům o nás ví skoro celý tábor. Popravdě by mi to ale nemohlo být víc jedno.

Jediný problém, na který jsme si museli dávat pozor byl Matthew. Vedoucí sice neměli zákaz randit s kýmkoliv jiným, ovšem bylo známé, že u většiny případů to Matthew neviděl rád. Taky byla možnost, že si toho vůbec nevšimne, a na tu jsme se spoléhali.

Benjamin s Ellie byli šťastní. Nikdy jsem neviděla Bena tak zářivého jako když byl s ní. Kolem Ellie se celý rozzářil a skákal jako poslušné štěně. Jeho zamilované pohledy a veškeré tajné doteky, když si myslel, že o tom nevím, způsobili, že se do něj Ellie zamilovala ještě více než si myslela.

Ano, s Ellie jsme strávili veškeré dny spolu. Jako jediná vedoucí dostala od Matthewa povolení, ať veškeré povinnosti přenechá klukům v tomto hrozném vedru. Její jediná povinnost bylo dohlížet na bazén. Takže byla vlastně placená za válení se na sluníčku. Kdyby jste mi řekli, že někde existuje taková práce, jdu hned na pohovor. 

Všechny problémy, které mezi námi byly, se pomalu ztratily. Často jsme probírali její vztah s Benem, stejně jako ten můj s Noahem. Naše přátelství se čím dál tím víc ztužovalo. Dozvídali jsme se o sobě mnohem víc věcí, například to, že se obě chceme dostat na stejnou vysokou školu. V tu chvíli jsme obě věděly, že tohle přátelství chceme navždy. 

Benjamin s Noahem si postupně začali tvořit přátelství nad malými detaily. Nejdřív to bylo letmé pozdravení, jenže čím víc času společně trávili, téměř na nás zapomínali. Společně s Noahovou partou vedoucích společně zařizovali co bylo potřeba a starali se o celý tábor. Z Bena se stal taky takový neplacený vedoucí.

Julian byl pořád stejný. Jeho odvaha ovšem způsobila, že se přes noc občas vytratil do vedlejšího tábora. Časem jsme z něj vymámili, že chodí za jednou holčinou, která ho má omotaného kolem prstu. Vždy se nám vysmál, ale šlo na něm znát, že je zamilovaný až po uši. Veškeré jeho perverzní řeči pomalu ale jistě utichly a nahradily je docela příjemné komplimenty. Najednou jakoby z něj byla úplně jiná, gentlemanská verze. Bylo to zvláštní, ale všichni jsme to vnímali jako pozitivní změnu.

Aiden se stal společníkem kluků závislých na mobilech. Jak se ukázalo, měl velmi dobré vedoucí schopnosti a společně s jeho mladším týmem malých géniů se starali o chod Mattheových kartiček. Vytvořili takový spolek, do kterého se mohl každý zapojit, a společně ve volném čase vytvářeli.

S Aidenem jsme se také dost sblížili. Nakonec se ukázalo, že tajně každý večer volá své přítelkyni Madisson. Spolu byli už několik let a jejich vztah byl pořád jako na začátku. Přes všechny ty smutné večery, kdy Julian byl v druhém táboře, Noah plnil své vedoucí povinnosti, a my byli jediní v chatce, povídal mi o všech jejich momentech. Od prvního pohledu po poslední rozloučení, než odjel sem. Na konci mi přišlo že Madisson znám lépe než její sestra Gina. 

Vidíte, o tom přesně mluvím.

Všichni jsme si tábor náramně užívali. Vedra byla příšerná, ale volno všem zvedlo náladu a byli hraví jak nikdy. Proto na běžném pořádku byly nečekané turnaje, výzvy a nejoblíbenější večerní táboráky.

Jenže pomalu a jistě jsme se nacházeli přesně v půlce stráveného času tady a já nemohla jinak než začít přemýšlet, co bude potom?