JUST FRIENDS/STEIN27

•4•

,,Měla bys odejít.Nikdo tě tu nechce."mluví moji démoni v hlavě.Tyhle chvíle jsem prožívala často.Jelikož jsem měla Petr,tak mi pomáhal.Nemůžu mu zavolat.Možná si říkáte,že proč nenapíšu Denny.Ona to nevi.

27wolfenstein:Klaudi?kde seš?
Usmála jsem se nad zprávou,ale usměv mi hned zpadl.

27wolfenstein:Týna se po tobě ptala..
Do teďka vidim jak říká to,že Petr zapomene...

Na další zprávy jsem už neodpovídala a radši se zachumlala do měkkých peřin v pokoji.

,,Jsou to jen sny.Chtějí tě dostat.Nenech je.Musíš je ovládnout."šeptá mi do vlasů Petr.Nevím jak se jmenuje,ale chce mě dostat.Dostat tam,kam nechci.
,,Oni mě dostanou Péťo."zašeptám.

Jelikož už sedím v obývacím pokoji čtyři dny a jenom jím a spím tak musím nakoupit.On té schůzky s Petrem jsem se s ním neviděla.Což je mi strašně líto.Vlastně až teďka vím,že ho mám radši než kamaráda.

Vypadam jak smrtka a vypadat budu,protože se dneska malovat nebudu.Na co?Jdu jen do krámu si koupit něco abych přežila.

V dlouhé mikině a džínách vycházím z domu.Mám totálně chuť na cíga.

Přibližuju se k vinotéce a koho nevidím?Ta holka od Petra.S někým jiným.A žužlá se s nejakym borcem.Já věděla,že to bude svině.

Na důkaz jsem si je vyfotila.Proč bych to neudělala.Možná to zní klišé,ale ja věděla,že nebude v pohodě.

Běžím k Petrovi domu.Jaký scénář mu asi řeknu?No hele Petře ona tě podvádí.No to asi ne.Petře chci ti něco říct.Dobrý nápad?

,,Petře máš tady Klaudinku."zařve jeho mamka.S jeho matkou mám skvělý vztah.Jiné to je,ale s otcem.

,,Pane bože víš jak jsem se bál?"vyhrkl na mne a obejmul.Já se jen nervózně zasmála a odtáhla se od něj.

,,Péťo...ona tě podvádí."šla jsem rovnou k věci.Nesnáším když někdo protahuje.

,,Co to meleš?Hele já vím,že ti to je asi líto,že já někoho mám a ty ne,ale nemusíš se srát lidem do života."zasmál se.Tuhle stránku Petra jsem nikdy neviděla.Ale bolelo to.

,,Prosím?Já,že ti závidím?!Tak se sám podivej!"zařvala jsem na něj s brekem.Vytahla jsem mobil a ukázala mu to.Hleděl na mě jak na vola.A ani se mu nedivím.

S uchechtnutím jsem se otočila a šla k poli.Tam jsem kdysi,jak ještě babička žila chodila pro květiny.S Péťou jsme tam jezdili na kole.Jsou to užásný zážitky.

Je mi zima.Telefon mi ukazuje čtvrt na čtyři.Jdu kolem cesty domů.

Chtěla jsem odemknout,ale už bylo.Kurva.

,,Pane bože Klaudie kde jsi byla?!"objala mě máma.Aha,chápu.

,,Venku."zasmála jsem se.Nevím co bylo k smichu,ale ja byla určitě už přetáhla únavou.

,,Můžeš mi říct,co ti je?"zařvala máma.Jo jasně člověk nemá na ksichtě usměv a je hned problem.

,,Chceš to vědět?Víš jaký to je když ti kluk řekne,že se mu nemám srát do života?Hm?Nevíš.Kvůli jedné osobé která mu ubližovala.Asi jsem ho ztratila.Kurva ne asi,ale určitě.Zapomněla jsem mu říct dvě jediný slova.DVĚ JEDINÝ.Že ho miluju.Víš jaký to je?"spadla jsem na kolena.Máma s tátou na mě hleděli a radši odešli.Jasně,ale když se s tátou pohadali,tak kdo ji utěšoval?Já.

,,Princezno?"řekl hlas který jsem tu nečekala.A ani nechtěla.Co tu dělá a jak se tu dostal.

Ahoooj!Hlasím se s novou části.Upřímně?Neumim psát citové věci.Takže se omlouvám pokud se do toho nevžijete.

Jelikož jsme jely domů skoro 5 hodin tak jsem něco napsala<3

Omlouvám se za chyby.

100521