Texting Between Marauders 🐭 🐕 🐺 🦌

Krysí Námluvy pt. 3

Crabbe si vylezl na stůl a všichni přítomní se na něj otočili. Ani nevím, co přesně se stalo, pamatuju se,  že si spoustu lidí začalo zacpávat uši. Sirius se chytil za srdce a dramaticky skácel k zemi. Ano už vím, Crabbe začal zpívat. Romanticky u toho ukazoval na Trulkovou a je možno podotknout, že i přes velkou snahu Pobertů se naše Krysařka tvářila nejvyděšeněji.

Tichošlápek si brzy uvědomil, že jeho uši jsou zvyklé i na horší zpěv (na jeho) a všiml si něčeho, na co ostatní, zasaženi Crabbovým zpěvem, neměli ani pomyšlení. Stůl, na kterém tato Superstar stála, začaly mírně zrazovat základy, nesoucí teď nemalou váhu. Tichošlápka se zmocnil strach, že by se stůl pod ctitelem mohl propadnout a to by jejich plánu ani Crabbovu zdraví zrovna neprospělo. Věděl, že musí zasáhnout, a to co nejdřív. Nestihl ani pomyslet na možné následky a rozeběhl se k nestabilnímu stolu. 

,,Siriusi?" ozval se velmi naštvaný hlas Hildy, když spatřila Tichošlápka mířícího ke stolu. (it was at this moment that he knew he fucked up) Tichošlápek, tvářící se, že najednou radši ohluchl, však přehlédl Krysařku, která naštvaně stála před stolem s Crabbem. Narazil do ní, oba spadli a chvilku na to se ozvala mnohem větší rána. To se zlomil stůl pod naším Romeem.  Chvíli bylo ticho, protože Crabbe přestal po pádu zpívat a ostatní přítomní zírali s otevřenou pusou na živý přenos kompilace failů. 

Ano, stalo se to znovu a tentokrát v ještě lepším načasování. Otevřely se dveře a kdo tam nestojí. Minerva McGonagallová. Netrvalo to ani sekundu, kdy Dvanácterák mrkl na Náměsíčníka, a začala show. Samozřejmě, že měli pro tuhle situaci záložní plán. Místnost zaplnila mlha a rozezněl se ohňostroj. Tichošlápek využil situace a vyvlékl se z pozice podložky pro Krysařku a zmizel za regály. Minerva, ve stavu naprostého zděšení, nestihla nic říct, protože v tuhle chvíli Remus zavřel dveře, za kterými stála, aby náhodou nevešla ona, natož i někdo za ní, jak už se dnes několikrát stalo. 

Když se vzduch vyčistil, po Dvanácterákovi, Tichošlápkovi a Náměsíčníkovi nebyla ani stopa. Hilda seděla pořád na stejném místě, ale s roubíkem v puse. Crabbe ležel v troskách stolu a Peter podával Krysařce pomocnou ruku. ,,Jsi v pořádku?" zeptal se překvapivě mile. Krysařka přijala ruku, zvedla se a přikývla. ,,Ale já jsem ti upekl čokoládovo-oříškové sušenky. Jsou v té krabici" ozvalo se odněkud Crabbovým směrem. ,,Ale já jsem na oříšky alergická" řekla, až skoro křikla znenadání oživlá Krysařka. Nejeden schovaný Poberta, pozorující celou situaci, by se otřásl.

Jestli chceš, já je můžu sníst, aby ses jich nemusela zbavovat" nabídne se Červíček. Krysařka zvedne krabici a otevře ji. ,,To je od tebe milé, ale je jich tu spousta, to asi nezvládneš sníst všechno" Peter nakoukne do krabice a zasměje se. ,,Toho bych se nebál. Vsadím se, že za pět minut je to pryč" pronese Červíček sebevědomě. Na Krysařčiném obličeji se objeví něco na přelomu údivu a úsměvu.

No snad jste si nemysleli, že tento geniální plán nevyjde. Nejde říct, že vše proběhlo přesně podle původního plánu, ale úspěšnost je jasná. Tři zbylí Poberti ještě nějakou chvíli pozorovali pod neviditelným pláštěm celou situaci. Krysařka s Červíčkem prokecali celé odpoledne a věřte tomu nebo ne, Peter to doopravdy za těch pět minut všechno snědl. Jelikož Krysařku to pozitivně ohromilo, tak musím uznat, že se k sobě asi nakonec hodí. Snad ještě neuvěřitelnější ale bylo, že ani Crabbe neodešel sám. Naše hrdličky si toho ani nevšimli, ale Poberti nemohli přehlédnout Crabbův odchod s Hildou. 

,,A co s tím lektvarem?" zeptal se James, když už v pohodlí pokoje čekali na Petera. Nakonec se dohodli, že zatím není potřeba se ho zbavovat, nikdy nevíte, kdy budou mít slabou chvíli a třeba se v nějaké situaci slitují nad Filchem. 

Červíček nadšeně vpadne do pokoje.  ,,Kluci, díky."