Jdu za mym klukem domů, je půl osmý.
V sedm večer jsem koukala na pátej díl "the end of the fucking world" se ségrou, nechala mámě čtvrtku oloupanýho grepu mezi tim, co přes videohovor cvičila břišní tance, pak jsem šla umýt nádobí a pustila si o toho na max "just give me a reason." Je to smutná písnička, ale já byla v ten moment neskutečně šťastná, a tak jsem zpívala a u toho brečela. Pak za mnou přišel mámy přítel a vyfakoval mě rohlíkem, tak jsem si dala pusu na můj prostředníček a šla za svým klukem, se kterým jsem dneska běžela čtyři kiláky, a pak jsme hodinu jen tak leželi u rybníka.
Nemůžu se dočkat, až ho za chvíli zas obejmu.
