1.kapitola

147 2 0
                                    

Je září, už zase. Dva měsíce prázdnin utekly jako nic a přede mnou je poslední rok na střední. Poslední rok budu pozorovat nový prváky a s varovnou myšlenkou v hlavě, že vstup na tuhle školu byl kurva blbej nápad.
Prváci jsou přesně ti, kteří doufají v dobrodružnej středoškolskej život. Většina z nich to bere jako únik ze svých měst, úplně jako já kdysi. Taky mě baví jejich pohledy na ty, kteří na tý škole už mají nějaký postavení. Přesně na lidi jako jsem a moje parta. Většina k nám vzhlíží a s každým krokem po chodbě nás pozorují. Stejně jako my je.

O mojí partě by se na první pohled dalo říct, že je jako vystřižená z americkýho filmu. Takhle.. jde opravdu jen o první pohled. Všichni si tak nějak vozíme svůj zadek v drahým autě a náš názor na život je takovej, že se z něj má dostat maximum. Jsou lidi, kteří o nás dokážou říct, že kážeme vodu, ale pijeme víno. Pravdou je, že to jsou ti, kteří nevědí o našich nočních zábavách.
Na svojí partě miluju i to, že pokaždý co přijedu před školu já, tak už tu parkujou jejich auta. Stejně jako teď.

,,No nekecej, ty si přijela skoro včas." vykřikne Chris.
,,Je první den, musím začít diplomaticky." odpovím ironicky.
,,Ty nikdy moc diplomaticky nezačínáš, Rose." pronese Richie.
,,Hele Richie, kolikrát si se za tohle léto zamiloval, co?" řeknu.

Pro ujasnění - Richie je přesně ten případ, kterej holky do postele balí na lásku. Zkrátka jim mluví o srdíčkách, růžovým světě a následně je má v posteli. No a potom? Potom zapomene na jejich jméno. I když si vůbec nejsem jistá jestli si někdy jejich jména pamatuje i při seznámení.

,,Já? Vždyť mě znáš, u mě ta zamilovanost lítá." směje se Richie.
,,A co ty, Rose? Zamilovala si se taky?" řekne s vážným výrazem Dominic.

Jasně, každý září je to stejný. Dominic si myslí, že jsem celý léto nedělala nic jinýho než že jsem se tahala s klukama. Teda jako jo, já byla s klukama, ale o žádných citech se mluvit nedá a o posteli vlastně taky.

,,Já se nezamilovávám Dominicu, to už snad víš. Moje srdce je ledový stejně jako většina učitelů na týhle škole." řeknu se zoufalým pohledem směrem ke škole.
,,Tak to jako moment, slečno. Ty si nikdy nemilovala ani mě, hm? se smíchem pronese Matt.

Zatímco mezi sebou takhle vtipkujeme, tak okolo nás prochází hromada lidí. Někteří jsou zřejmě prváci a ty ostatní pro jistotu uhýbají mýmu pohledu. A najednou něco nebo spíš někdo upoutá mojí pozornost.
Mezi těma všema nudnejma lidma jde kluk. Kluk, kterej upoutal mojí pozornost už z dálky bez toho aniž by něco řekl. Sakra, to se mi ještě nikdy nestalo.
Zatímco já na něj zírám, tak prochází okolo nás. Pozoruju jeho chůzi, jeho rysy. Zkoumám každej kousek jeho těla. Co je on sakra zač? Jako prvák nevypadá, na to je až moc klidnej. Nevzpomínám si, že bych ho tu někdy viděla.

Jak tak pozoruju pana Neznámého, tak vůbec nepostřehnu jak na mě koukají kluci.
,,Umm, říkali jste něco?" řeknu, abych co nejrychlejš vyplnila ticho.
,,Ty, vážně si ty teď pozorovala toho kluka co šel okolo? prohlásí s údivem Dominic.

Jo to si piš, že jsem ho pozorovala. Vždyť on byl něco, co člověk musí mít alespoň jednou v životě.

,,Jakýho kluka, prosímtě? To si člověk nemůže chvilku zapřemejšlet aniž by hned po někom koukal?"
,,No já myslel toho blonďáka, kterej tu před chvíli okolo nás prošel." štěkne Dominic.
,,Vole, nechte toho. Máme před sebou poslední rok školy. Jsou tu nový lidi, jsou tu i ty starý. Pojďme si to užít. Bude sranda. No a na konci roku si uděláme statistiky." vyhrkne nadšeně Richie.

Jasně, užít. Já si to užiju. S tím klukem.

YOU.Kde žijí příběhy. Začni objevovat