YOU.

6.kapitola

Otáčím se a vidím ho a taky jí. Nevím co je zač. Nikdy jsem jí tu neviděla.
Andrew s jinou holkou. To ona je ten důvod proč s náma nešel na oběd. Nejradši bych křičela, brečela a do něčeho mlátila. Sama nevím co se mnou je.
,,Rose, Rose, Rose!" křičí Matt.
,,Ehm, co?" řeknu a trošku se stydím za to, co ss mi před pár sekundama odehrálo v hlavě.
,,Sedneš si taky a nebo budeš jít ve stoje?" začne křičet Richie.
,,Jo, pardon." řeknu a sednu si.
Cítím na sobě pohled Dominica. Mám nutkání se na něj taky kouknout, ale moje myšlenky mi to nedovolí.
,,Nechcete dneska odpoledne něco podniknout?" řekne s plnou pusou Chris.
,,Já bych šel na pivo." odpoví Richie.
,,Jo, já taky." přidá se Matt.
,,No a co ty Dominicu? Přidáš se?" popláca Chris po rameni Dominica.
,,Já nevím. Budu si muset ještě něco zařídit. Dám vám kdyžtak vědět." odpovídá Dominic a celou dobu ze mě nespouští oči.
,,Rose jde určitě s náma, viď?" prohlásí nadšeně Richie.
,,Promiňte kluci, ale dneska nikam nepůjdu. Není mi nějak dobře. Budu doma." řeknu a stále myslím na Drewa jak jde s tou holkou.
Najednou mi zapípá mobil.
Hah, přišla mi smska.
Od Dominica.
,,Cože?", zařvu si v hlavě.

Není ti dobře, jo? To je zvláštní. Nevypadáš na to. Jakej je pravej důvod k tomu, že budeš dneska doma? Čekáš, že ti ten mamlas zaťuká na dveře a ošuká tě mezi dveřma? Nebo snad, že ti vyzná lásku? Nebuď naivní, Rose. Sama víš, že city nejsou pro tebe a on taky ne.

Půl minuty na tu zprávu nevěřícně koukám. O co mu sakra jde. Nechápu proč mu vadí, že chci bejt doma.

,,Hele já už vyrazím domů." řeknu a začnu se zvedat.
,,Tak jo, Rose. Nádobí nechej klidně tady. Uklidím ho potom s tím naším." usměje se na mě Richie.
,,Díky moc. Uvidíme se zejtra kluci, lásku pro vás." řeknu a obejmu se s Mattem, Chrisem a Richiem.
,,Lásku tobě, Rose." řeknou všichni tři.
,,Rose." řekne Dominic.
,,Dominicu." oslovím ho zpátky a odcházím.

•••
Jakmile parkuju svoje auto před barákem, začíná mi být nějak divně. Mám strach, že někde na chodbě potkám tu holku. Vypadala fakt dobře.
Rychle zaháním myšlenku, vylezám z auta a mizím v baráku.
Uvnitř mě začne proudit klid v momentě, kdy stojím u dveří svýho bytu a odemykám je.

Jako první věc, kterou udělám je ta, že se svlíknu a dám si sprchu.
Miluju pocit rozepnutí podprsenky a taky pocit toho, že jí na sobě nemám. Co si budeme.. moje prsa potřebují trochu té volnosti.
Ještě než vlezu do sprchy, tak si do repráků pouštím Hallejujah od Axel Rudi Pell .
Zpívám sice jako prase, ale zrovna teď mám chuť si vykřičet hlasivky.
Stékající voda po těle mi obreskluje tvar mých prsou, boků i zadku. Je to naprosto uvolňujicí.

Ani skoro nestihnu vylézt ze sprchy a najednou uslyším zvonek.
,,Kdo to sakra může bejt. Vždyť kluci vědí, že chci bejt dneska sama." řeknu si.
Obmotám si kolem těla rychle obří ručník a běžím ke dveřím.

,,Pochybuju, že chceš bejt sama doma." řekne Dominic jakmile otevřu dveře.
,,Co tu chceš?" protočím oči.
,,Nechci bejt v noci sám. A ty taky určitě ne." usměje se.
,,Jak tohle můžeš vědět?" nadzvednu obočí.
,,Znám tě. Můžu teda dovnitř? Mám s sebou víno, pro jistotu." řekne a já udělám krok do strany, aby mohl projít.
,,Jo a mimochodem... v tom ručníku ti to sluší." dodá.
,,Jak dlouho se tu vlastně plánuješ zdržet?" ptám se ho.
,,Do rána? Odvezu tě potom do školy." usměje se.
,,Nepotřebuju odvézt do školy, mám svoje auto. Navíc nechci, aby si někdo myslel, že spolu něco máme." řeknu.
,,Třeba ten tvůj Andrew začne žárlit." mrkne Dominic.
,,Tak kvůli tomu seš tady, aha. Už to chápu." zašklebím se.
,,Nejsem tady kvůli tomu, možná. Jsem tu hlavně proto, že mi chybíš." odpoví překvapeně.
,,Vidíš mě každej den. To ti nestačí?"
,,Ne, nestačí. Pořád jsme jenom s klukama. Byli jsme sami akorát před pár dny a to jsem šel hned spát a ještě ti řekl, že se k tobě do baráku nastěhoval ten kluk. A hned druhej den ráno jsem s nim jel jedním autem až do školy a ještě jsem poznal jeho jméno, kurva." třískne do stolu Dominic.
,,Tak jako moment. My dva spolu nemáme být po škole a nebo vůbec kdykoliv sami. Pokud si pamatuju, tak my dva jsme kamarádi. Nechápu co do tebe vjelo. Jsem si jistá, že si nezapomněl na naší dohodu z prázdnin." začnu zvedat hlas.
,,Nezapomněl, kurva. Jenom víš jak je těžký bejt vedle tebe, koukat nad tebe a nedotýkat se tě po tom všem? A do toho ještě koukat na to jak se zamilováváš do jinýho? Mě to níčí, ale nedávám to najevo." Dominic stojí a opírá se rukama o stůl, kterej se pod jeho silou skoro láme.
,,Víš co? Já tohle poslouchat nebudu. Pokud si na mě přišel řvát, tak tamhle jsou dveře." zvýším hlas tak moc, že mě musejí slyšet až někde na Marsu.
,,Rose, nedělej to." vykřikne Dominic.
,,Co kurva nemám dělat? Já ti nic nedělám. Nechávám tě normálně fungovat podle naší domluvy. Bavím se s tebou normálně a i já si žiju svůj standartní život. Nemotám tě do něj a ani to nemám zapotřebí. Nedělám ti žádný žárlivý scény, protože nejsi můj a ani já nejsem tvoje. Uvědom si to." jsem rozčilená tak moc, že ze mě určitě šlehají blesky.
,,Kdy se z tebe stala bezcitná holka?" řekne Dominic a já na jeho očích vidím, že ho moje slova zranily.
,,Vždycky jsem byla taková, pamatuješ? A teď prosím odejdi." křiknu zatímco mám slzy v očích.
,,Fajn!" Dominic dá pěstí do zdi a otvírá dveře.
Rozeběhnu se za ním.
,,Dominicu." řeknu tiše a snažím se udržet slzy v sobě.
,,Ty zasraná mrcho!" zařve přes celou chodbu Dominic a já v tom momentě rychle zabouchávám dveře. No, spíš s nima třísknu.
Za dveřma už svoje slzy udržet nedokážu a s potokama po tvářích sedám na zem.

Brečím tak moc, že by děti v chudých zemích bez vody měly z mých slz řeku.
Najednou uslyším klepání.
Otírám slzy, aby si Dominic nemyslel, že kvůli němu brečím. A otvírám dveře.
No do prdele, vyloženě křičím ve svojí hlavě.
Není to Dominic, ale Andrew.