YOU.

8.kapitola

Je ráno. V noci jsem se moc nevyspala. Pořád jsem myslela na to, co si od pozvání na kafe mám slibovat. Ráda bych, aby to k něčemu směřovalo, ale nechci na nic tlačit. Navíc nic pořád nevím o tý holce. Leží mi v hlavě. Na jednu stranu si myslím, že kdyby byla jeho, tak by mě včera nelíbal. Nebo to může bejt takovej ten kluk, kterej má těch holek víc. O tý druhý možnosti pochybuju.

Mám nějaký dvě hodiny čas. Snídani si moc dávat nechci, protože mě čeká kafe a mně je jasný, že si v kavárně koupím i nějakej dortík. Sice mám hlad, ale na zakousní si dám jablko a místo kafe do sebe naleju sklenici vody. Vsadím se, že Andrew by byl rád.
Mezitím co si užívám chuť jablka, tak přemejšlím o tom, co si vezmu na sebe. Vzít si podpatky mi nepřijde jako úplně dobrej nápad vzhledem k tomu, že budu řídit. Vidím to na svoje oblíbený vansky. No a k nim si vezmu sukni. A podtrhnu to rtěnkou.
,,Jo! Dneska budu vypadat fakt dobře." řeknu si.

••

Je 7:10 a já slyším jak Andrew zamyká dveře. Ten kluk je víc přesnej než hodinky.
Rychle si zavazuju boty, házím si přes ramena bundu , beru věci a jdu.
Ještě ani nestihnu zamknout dveře a Andrew už si mě strhává k sobě do náruče.
,,A-ahoj." dostanu ze sebe.
,,Ahoj, Rose." odpoví mi Andrew a usměje se jako anděl.
Je kurva možný, aby byl někdo takhle dokonalej? Ne neni, já vím. Nebo alespoň ne v mým životě. 
,,Tak jdeme?" řeku když se vzpamatuj.
,,Jojo." odpoví mi.

Cestou do kavárny míjíme Dominicův barák. Mrzí mě to, co se mezi náma stalo. Vždycky mi byl blíž než Matt, Richie nebo Chris bez ohledu na to, co se stalo. Jasně, zachoval se jako kretén.
Na jednu stranu bych si přála, abych ho nepotkala a na tu druhou mi je jasný, že ho potkám. Je součástí naší party.

,,Rose? Děje se něco?" vytrhne mě zmyšlenek Andrew.
,,Ne, jenom jsem se zamyslela." odpovím.
,,Něco s tím včerejškem, žejo?" řekne.
,,Ne, teda vlastně jo." řeknu s pohledem do levýho zrcádka.
,,Lituješ toho, co se mezi náma stalo?" odpoví mi.
,,Nelituju nás dvou. V ten moment jsme to chtěli oba. Bylo to sice divný, ale nelituju to. Jen spíš lituju tý situace mezi mnou a Dominicem. Nech to bejt." řeknu, protože se o tom opravdu nemám potřebu bavit.

Když přijíždíme ke kavárně, tak si jako první všímám aut. Žádný známý tu nevidím což je sakra dobře. Nechci bejt zas za tu, která si v autě vozí neznámý kluky.
,,Tyjo, tahle kavárna vypadá dobře." pronese s nadšením Andrew.
,,A kromě toho tu dělají naprosto výborný kafe. Je to jako splněnej sen pro všechny kávozávisláky jako jsem já." řeknu a hned se mi zbýhají sliny.
Přesně tak. Kafe miluju a to jsem ho jako malá v lásce neměla.

S příchodem do kavárny si hned všimnu dvou osob. První z nich je holka, která se včera producírovala vedle Andrewa a vedle jí je Dominic. Dominic, kurva. Co si myslí, že dělá?
Andrew stojí vedle mě a nevěří vlastním očím. Úplně s ním soucítím, protože já těm svým taky nevěřím.
,,Čau vy dva." zařve Dominic.
Andrew protáčí oči.
,,Přišli jsme si pro kafe, Dominicu. Jsem si jistá, že ani jeden z nás nestojí o nějaký scény." řeknu.
,,To je ale škoda, Rose. Já myslel, že si promluvíme."
Jakmile tohle řekne, začne se mi v tělw vařit krev. Vytáčí mě a on to ví. ,,Tamhle máš doprovod. Měl bys mluvit spíš s ní ať si chudák nemyslí, že jí chceš jenom dostat do postele."
,,Ne každá holka se kterou se bavím musí bejt moje oběť." začne se ke mně přibližovat Dominic.
,,Tohle ti možná sežere ona, ale já určitě ne. A teď prosím uhni. Chci si dát to pitomí kafe a odjet." couvám od něj a obcházím ho.
,,Seš stejná jako já a moc dobře to víš. Jen si to s ním užij." řekne potichu směrem ke mně.

Po rozhovoru s Dominicem si objednávám kafe. Andrew na mě jenom mlčky kouká a já opět nevím co říct. Možná, že bych se mu měla za Dominica omluvit.
,,Tak po tomhle si mi do školy vůbec nechce." řekne Andrew.
,,Mně taky ne." odpovím mu.
Mám sto chutí se buď jít opít a nebo se ztratit někde v lese. Tyhle výstupy zkrátka nedávám a obzvlášť pokud jde o Dominica.
,,Vůbec mi není jasný proč s ním seděla Caroline." koukne na mě Andrew.
,,To je kdo?" řeknu mu a dělám jakože vůbec nevím o kom mluví.
,,Ta holka jak tam byla s ním. " koukne na mě docela ztrápeným pohledem a mně je jasný, že ona není jen tak někdo. Pro něj nejspíš hodně znamená, ale pro Dominica nebude zajímat nic. To jsem si jistá.
,,Jo takhle. Upřímně mě to u Dominica nepřekvapuje. Je takovej. Za pár dní vedle něj bude jiná." řeknu s jistým pohledem. Nevím kdo je ona zač, ale přála bych si, aby jí ublížil.
,,Aha. To bych jí asi nepřál. Ona není tak špatná." řekne Andrew a zamračí se.
,,To Dominic taky ne. Jenom vím, že si s holkama jako je ona rád hraje, po svým." začnu bránit Dominica jako kdyby byl můj. Stejně tak jak on si brání tu holku.
,,Tím chceš říct co?" postaví se přede mě Andrew.
,,Nic. Jenom asi to, že vypadá jako každá z holek, který viděj Dominica. Pro ně něco jako polobůh už jenom když cejtí na chodbě jeho voňavku. A ona opravdu není jiná. Stačí si všimnout jejího pohledu." zastavím se a  tím okrývám svojí druhou stranu.
,,A co ty a on? Seš na tom stejně jako ty holky, co?"
,,Ne nejsem. Znám ho dlouho na to, abych mě přitahoval. Ten kluk šuká holky pro zábavu, ne pro cit. Využívá takovýhle kačeny, protože ho baví jak z něj tečou. " vykřiknu.
,,Řiká se, že jste spolu chodili." řekne Andrew a koukne do země.
,,Já s nikým ze školy nechodila a už vůbec ne s ním. A i kdyby to tak bylo, tak je to uzavřená věc."  teď jsem fakt naštvaná.
,,Fajn, já už nic neřikám." řekne mi.
,,Hodím tě do školy a pojedu pryč." 
oznámím mu.
,,Ty nejedeš do školy?" zeptá se mě.
,,Ne. Nemám náladu na nějaký debilní řeči všech spolužáků a učitelskýho sboru." odpovím.
,,A nemůžu bejt po škole s tebou?" řekne.
,,Co? Jak to myslíš?" zeptám se.
,,Že se prostě vyseru dneska na školu a budu s tebou." řekne.
,,To dělat nemusíš." kouknu na něj.
,,Chci bejt s tebou." řekne mi.
Tak jo, tuhle situaci fakt nechápu. Nevím co se semnou děje. Nechci do školy, protože nemám náladu na lidi. Dalo by se říct, že nemám náladu ani na svojí partu. Nechci s nima jít ani na oběd a už vůbec nechci bejt v blízkosti Dominica. A Andrew jakožto odznak nevinnosti se díky mně chce dneska vykašlat na školu. Do háje, pomoct.

••
Když s Andrewem dojedeme k našemu baráku, tak je mi jasný na co myslí. Ve skutečnosti s ním chci jít do parku, který mám hned za barákem. Nechci ho zatáhnout k sobě, vyspat se s ním a poslat pryč. Neříkám, že by mi to nepomohlo, ale nechci to udělat.
Chci si s ním vyjít, bejt jednou prostě holka a užívat si momentu.
,,My jdeme domů?" zeptá se mě.
,,Nejdeme, neboj. Jen tu nechám auto a můžeme se jít projít třeba do parku." odpovím.
,,To je super nápad. Mám doma nějaký pití, tak ho klidně můžu vzít s sebou." koukne a usměje se na mě.
Tyvole alkohol, jen to ne. Ne teď a za týhle situace.
,,To je dobrý, Andrew. Zvládneme to i bez něj." oplatím mu úsměv.
,,Tak dobře." koukne na mě.