Kap. 16 | |

99 8 0
                                    

Pohled Shiraki :

Bylo to jiné bez Sasoriho. Teď navíc nemáme žádné mise. Pein dokonce řekl že nové mise budou nejdříve za měsíc.

Pohled Deidary:

Jsou to skoro 3 týdny od Sasoriho smrti. Po jeho smrti to sice vypadalo že se mnou Shiraki už nikdy nepromluví, ale teď jsme spolu skoro každý den.

Nepřijde mi ale zrovna v pořádku pořád se drží za břicho, jako by ji bolelo. Ráno jsem byl u ní v pokoji. Uprostřed slova se rozbehka do koupelny a začala zvracet.

Konan se o ní stará ale já mám o ní strach. Miluji ji víc než jindy. Bez ní bych nezvládl žít. Vlastně bych nezvládal vůbec nic.

Šel jsem směr pokoj Shiraki. Otevřel jsem dveře a uviděl Shiraki která ležela v posteli se slzami v očích. Konan seděla vedle ní na židli a uklidňovala ji.

Bez jediného slova jsem si sedl na postel. " Co se stalo?" Shiraki mi padla kolem krku a rozplakala se. "Konan co se děje?" sklopila hlavu. "Víš Shiraki je" dveře rozrazil Pein.

Proč je tady takový hluk a co se tady děje? "  " Kdo chce ještě přijít protože to řeknu jen jednou" Pein se na Konan omluvně podíval. " Shiraki nechceš jim to říct sama?" kývla hlavou.

"Jsem těhotná" cože. Vlastně proč jsem takový nadržený blb. Nepoužil jsem kondom a teď budu táta. Musím uznat že jsem šťastný.

Pohled Shiraki :

Mám teď s Deidarou spojený pokoj (s dvoumístnou postelí). Dei se mi snaží pomoct nějak mu to ale nejde.

Prisla jsem do kuchyně Itachi byl na misi a ostatní snídali. Posadila jsem se vedle Daidary. A začala jíst.

Pohled Deidary :

Shiraki zakřičela. Praskla jí voda. Konan jí, chytla a odvádela do obýváku za sebou ještě zakřičela "Opovašte se za námi jít. Deidarou přines mi pár ručníků a teplou vodu!".

Přinesl jsem do obýváku to co mi Konan řekla. " Chceš ještě nějak pomoct?" zaptal jsem se jí. " Můžeš uklidňovat Shiraki"

Seděl jsem tam vedle ní další hodinu. Občas křičela a jednou chvíli i plakala. Celou dobu jsem ji držel za ruku a někdy ji řekl něco uklidňujícího.

Nastala nejkrásnější chvíle mého života. Konan se zvedla a v náručí držela malý uzlíček. "Je to kluk"

Pomalu ale jistě se blížíme ke konci. Jo a spoiler nečekejte happyend🙃🤐

Nechci Se VracetKde žijí příběhy. Začni objevovat