Kap.10 Zranění

175 14 3
                                    

Nic mě v tu chvíli nezajímalo vůbec nic . Jakýmsi způsobem jsem vylezla na Deidarovo umění ( zajímavé létám na tom nevím jak dlouho a pořád na to neumím vylézt) . Iruka zakřičel " Počkej nechci aby jsi zase odešla už nikdy nechci !" . Neposlouchala jsem ho byl mi ukradený. Deidara mě chytil za ruku a přitáhl si mě blíž.

V  tom okamžiku na místo pod nás přiběhlo několik ninjů . Vzlétli jsme několik metrů vysoko. "Máš aspoň ty svitky?" zeptal se Deidara. Nepřítomně jsem kývla. "Tak aspoň něco" řekl jsi zřejmě sám pro sebe. Ninjové po nás začali házet kunaije ( vůbec nevím jak se to skloňuje tak asi kunaje ). 

Pták na kterém jsme s Deidarou stáli nabral neskutečnou rychlost. Najednou se mi jako kdyby podlomila kolena. Spadla jsem.  Všude kolem mně byla tma a ticho. Vítr mi neolizoval tváře ani mě nestudila studená tráva. Najednou jsem ucítila jakoby mě někdo nesl. 

Pohled Deidary:

Nesl jsem Shiraki v náručí na místo kde jsme měli sraz se Sasorim. Nešlo se mi moc dobře zasáhlo mě pár ninja zbraní , přesněji jeden kunai jsem měl v rameni, další tři  v zádech a jeden mě zasáhl do břicha. Navíc jsem se tak bál o Shiraki že to nejde ani popsat. Spadla fakt z veliké výšky ( pro naši představu tak z pátého patra paneláku). 

Konečně byl jsem tak vyčerpaný ale byl jsem u cíle přede mnou se tyčila postava Sasoriho. Únava však udělala svoje a já omdlel.

Pohled Shiraki : 

Ležela jsem na zemi byla jsem přikrytá přikrývkou. Otevřela jsem oči. Vedle mě ležel Deidara .  Rychle jsem se posadila Sasori seděl u ohně . Byla tma už tak půlnoc. "Jak dlouho jsem byla v bezvědomí?" vykřikla jsem. "Celý den a nekřič " řekl klidným hlasem. "Musíme odsud" "Pravda tady nás snadno najdou" 

Došli jsme do nedaleké jeskyně. Sasori začal rozdělávat oheň. Já položila Deidaru na zem,sundala mu plášť ( no vrr) a začala sundávat teď už krvavé obvazy kterému zřejmě dal Sasori . První obvaz na ramenou. Rána byla hluboká ale už nekrvácela. Dala jsem mu na ni nový obvaz . Otočila jsem ho na břich a sundala mu obvazy na zádech.

 Rány byly troch v horším stavu ale teď s tím nic neudělám . Sasori vedle mě položil misku s vodou. "Jak na tom je" nevšímala jsem si ho ovázala jsem mu záda. Tentokrát jsem použila dva obvazy .

Pak ho zpátky otočila zpátky na záda. Měla jsem strach bála jsem se co má pod obvazy na břiše. Nádech výdech sundala jsem mu obvazy na břiše a slzy se mi nahrnuly do očí. Můj pohled dopadal na velkou krvácející ránu na Deidarově břiše. 

O dva dny později : 

Seděla jsem u polomrtvého Deidary bylo brzo ráno. Od té doby co jsme tady nezamhouřila jsem oka . Najednou se posadil. Na nic jsem nečekala a bylo mi úplně jedno jestli to uvidí Sasori nebo ne. Obejmula jsem ho kolem krku.

Pohled Deidary :

Posadil jsem se a vezlomu sekundy se na mě Shiraki obejmula kolem krku . Chtěl jsem ji políbit ale ona usnula. Jako WTF ale prostě nikdo nemůže tak rychle usnout. Najednou se v jeskyni objevil Sasori .Zřejmě hned pochopil o co jde a položil Shiraki vedle mě .

Nechci Se VracetKde žijí příběhy. Začni objevovat