Čas Nevrátíš

2. vosa

No takže kapela hrála suprově. S mamkou jsme skákali a zpívali písničky spolu s kapelou. Bylo to dokonalý. Potom hráli i další kapely, který byli taky super. Když hrála kapela, kterou jsme neznali šli jsme si pro další drink. Docela dost jsme se sblížili. Povídali jsme si o spousta věcech. Řekla mi že bydlí na statku a že teď nikoho nemá. Já jí řekl že mám firmu v Praze a že taky nikoho nemám zrovna. No o půlnoci hráli Horkýže slíže na ty jsme se chtěli koukat. Bohužel nám to došlo až pět minut před začátkem takže jsme se nedostali moc blízko. Ale stáli jsme úplně vzadu kde se dalo tančit a na pódium jsme celkem viděli. Tančili jsme do úplného vyčerpání. Taky jsme nebyli zrovna střízlivý takže jsme se smáli každý kravině. ,, Nepůjdem už?" Zeptala se když kapela dohrála poslední píseň což bylo v jednu ráno. ,,Tak jo." Nechtělo se mi spát, ale zůstat tam samotný to už vůbec ne. Šli jsme ke stanový části kempu. Nebylo jednoduchý najít svůj stan. Nakonec jsme zjistili že ho máme hned vedle sebe. ,, Nechceš jít na chvíli ke mě?" Zeptala se mě a já byl celkem překvapenej. ,,Tak jo." Šli jsme k ní do stanu. Taky měla ten ministan ve kterým bylo fakt málo místa. Seděli jsme tam tak vedle sebe a koukali si navzájem do očí. Najednou mě Týna políbila. Byl to ten nejkrásnější polibek mýho života. Začali jsme se líbat. No a začali jsme se navzájem svlékat a asi všichni víme jak to dopadlo. Ten stan byl fakt mini takže to bylo trochu blbý, ale stejně to byli úžasný. ,Miluju tě." Řekla mi tehdy. ,, Já tebe taky. A moc." Políbil jsem jí. Usnuli jsme v obětí a já měl nádherný pocit. Sice jsme se znali teprve chvíli, ale já věděl že to je ta pravá. Ráno jsme se vzbudili až v deset. ,,Janku vstávej." Budila mě. ,, Už musím?" Zeptal jsem se. ,,Jo je deset." No a co. Řekl jsem si.
,, Pojď ještě na chvíli ke mě prosím." Přitáhl jsem si jí k sobě. ,, Dobře no." Usmála se na mě a já jí úsměv oplatil. Chvíli jsme tak leželi a pak už jsme opravdu museli vstávat. Pomohl jsem mamce sbalit stan a věci. A následně jsem to stejný udělal i s mým stanem a mými věcmi. ,,Tak jdem?" Zeptala se Týna když jsem si nandala batoh na záda. ,, Jasný." Došli jsme si pro kola a nasedli. ,, Takže ty jedeš na statek?" Zeptal jsem se ještě než jsme vyjeli. ,,Jo jo. " Nechtěl jsem jí opouštět. ,,A můžu jet s tebou?" Doufal jsem že řekne jo. ,, Jasný. Budu ráda." Usmáli jsme se na sebe a vyjeli jsme směr Slunečná. ,,Hele támhle mají zmrzku dáme si?" Řekla po cestě Týna. ,, Proč ne." Zastavili jsme u stánku a kola dali do držáku. Já si dal vanilkovo čokoládovou a Týna jenom vanilkovou. Prostě klasická točená zmrzlina. Ale byla dobrá. Sedli jsme si na lavičku a lízali jsme zmrzku. ,,Bacha vosa." Upozornil jsem Týnu naštěstí včas.
,, Díky." Dojedli jsme a zase nasedli na kola.