3. otáčení je nejtěžší

257 5 0
                                    

Statek nebyl zas tak blízko jak jsem si myslel. Asi čtyřicet kilometrů. Bylo krásný počasí. Jeli jsme chvíli po silnici, chvíli po cyklostezce a část cesty lesem. ,,Hele támhle je rybník. Nevykoupem se?" Řekla Týna a jednou rukou ukázala na rybník. ,,Tak jo." Dojeli jsme k rybníku a kola opřeli o strom. ,, Myslím že to že nemám plavky nevadí." Řekla Týna a já jen přikývl. Svlékli jsme se a vlezli jsme do vody. Příjemně chladila a nebyla ani nijak extra ledová. ,,Hej." Zakřičela mamka když jsem na ní střík vodu. Začala vodní bitva. Hrozně jsme se u toho nasmáli. Ve vodě jsme strávili řekl bych něco kolem třičtvrtě hodiny. Pak jsme chvíli leželi na trávě. ,,Jedem?" Zeptal jsem se. ,,Jo" vstali jsme a nasedli na kola. Ještě nám zbývalo asi patnáct kiláků což je pohoda. Jeli jsme vklidu v normálním tempu a u toho jsme si povídali. ,,Tak tady bydlím." Ukázala Týna na velký statek. ,, Hustý." Řekl jsem překvapeně. Na chvíli jsem přemýšlet co bylo dát. Ano byl to tenhle statek. Kola jsme dali do stojanů a šli dovnitř. Byla to velká hospoda a potom schody nahoru. ,, Pojď za mnou." Týna mě chytla za ruku a vedla mě nahoru. ,,Tak tohle je můj pokoj." Vešli jsme do prostorného pokoje. ,, Hustý." Řekl jsem užasle. ,,Miluju to tady. Chceš se jít projet na koni?" Bylo něco kolem šestý večer. ,, Proč ne." Popravdě jsem na koni nikdy nejel a docela jsem se i bál. ,,A umíš to?" Nechtěl jsem se ztrapnit ale stejně by to poznala. ,,Ehm...ne." Nebyl jsem si jistý jak na zareaguje když ona jezdila od malička. ,,Tak já tě to naučím." Řekla vklidu. Šli jsme ke stáji. Byli tam tři koně. Jeden černý a dva hnědí. ,, Já budu mít Elis a ty Lauru. Laura je klidná takže se nemáš čeho bát." Laura byla jedna z těch hnědých a Elis černá. Týna jim nandala sedla a opratě. Vylezla na toho koně hned. ,,No tak vylez." Řekla mi a já se pokusil nějak dostat do sedla. A popravdě se mi to nepovedlo. ,,Stoupání si na ten plot." Řekla Týna s úsměvem a já to udělal. No a povedlo se. Pohladil jsem Lauru po hřívě. Týna mi nějak vysvětlila jak se to dělá a já se rozjel. (Neumím jezdit na koni a proto vám to nevysvětlím😂) ,,Kde to má brzdy?" Zeptal jsem se. ,,Nikde. A uvolni se." Zkusil jsem se trochu uvolnit a fakt to šlo líp. Myslím že jsme si s Laurou sedli. Dojeli jsme někam k lesu a protože se začínalo pomalu stmívat rozhodli jsme se jet domů. Bylo docela těžký se otočit.





Čas NevrátíšKde žijí příběhy. Začni objevovat