Je to přesně rok co odešla láska mého života a moje dcera se ptá jaká byla a jak jsme se poznali. Chce se mi brečet když o ní mluvím v minulém čase, ale čas nevrátím.
Jídlo i pití bylo výborný. ,, Už se těším na ten pohár." Já i Týna jsme si objednali zmrzlinový pohár jako zákusek. Za pár minut nám to donesli. ,, Vypadá to krásně." Řekla Týna a já s ní musel souhlasit. Týna si vzala lžičku a začala jíst. ,, Proč nejíš? Tobě to nechutná?" Sledoval jsem Týnu místo toho abych jedl. ,,Jo já...se jenom zamyslel." Plácl jsem rychle aby to nevypadalo blbě, ale nejspíš to tak vypadalo. ,, Dobře no." Změřila si mě pohledem Týna. Usmál jsem se. Jedli jsme dál a já u toho sledoval Týnu. ,,Au" řekla najednou a já věděl do čeho kousla. ,,Co to je?" Vyndala si z pusy nějaký kolečko. Jak to bylo od zmrzliny nebylo to poznat. Trošku to očistila a došlo jí co to je. ,, Týno já vím že se známe jen krátce, ale vím že tě miluju a že si ta pravá. Vezmeš si mě?" Všimnul jsem si že Týně zvlhly oči. ,,Ano." To slovo bylo tak prosté a znamenalo tolik že to ani nejde napsat. ,,Nasadíš mi ho." Vstal jsem a přišel k Týně. Podala mi prsten a svojí ruku. Navlékl jsem jí ho. ,,Moc ti sluší." Řekl jsem jí. ,, Děkuju ti." Políbili jsme se a dojedli ten pohár.Zaplatil jsem a šli jsme. ,, Nechceš se ještě projít?" Zeptala se mě Týna a já souhlasil. Šli jsme do parku. Byla tma a bylo to romantický. Drželi jsme se za ruce a povídali si. Kolem desátý jsme se vrátili k autu a jeli na statek. Šli jsme si rovnou lehnout. Jo a ten prsten se mi moc líbil a doufám že i Týně.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Otevřel jsem skříňku v pokoji a vytáhl ten prsten. Jedna z mála věcí co mi po Týně zbyly. No ráno jsme se vzbudili tak nastejno. Šli jsme dolů a chtěli jsme to oznámit všem. Myslím to že jsme zasnoubeni.
