Niky a hazbin hotel

Hazbin Hotel

(omlouvám se za chyby předem)

-Nikyn pohled-
Přijdu do Valentinovi kanceláře, když mi skončí směna. Nikdy bych nečekala, že budu pracovat u něj. Ale jsem jen tanečnice. Nebudu dávat svou prdel, aby ji někdo-... Jsem jen u tyče, nic víc. Někdy udělám taneček na klíně, ale to je za příplatek. Mám velké boky a prsa tak mě mají celkem rádi. Sice jsem tlustá, ale mají mě rádi. Aspoň nejsem pornohvězda jako můj kámoš a kolega, Angel Dust. Radši budu na tyči. Sice se mi někdy roztrhne 'kůže', jelikož jsem jako ušitá panenka, ale můžu se zase zašít. Blbý perverzáci, rádi mě chytnou a přitisknou k sobě. Když mají drápy tak mě poškrábou. Divné, mám místo kůže látku, můžu dělat věci jako normální lidi, teče mi krev když se dost poraním, ale musím se zašívat, když je to vážné. Podívám se na Valentina. Podívá se na mě. V ruce už má mou výplatu. Přijdu k němu.
Valentino: Ahoj Niky~ Jaký byl tvůj den?
Niky: Jako vždycky. Jdu si jen pro výplatu a jdu pryč.
Valentino: Ano ano zlatá.
Vezmu od něj peníze a odejdu do šaten. Otevřu svou skříňku. Vezmu své věci a převleču se do svého růžového trička a fialových šortek. Upravím si brýle a vlasy. Vezmu svou malou kabelku. Rychle odejdu ze studia. Nevšímám si ostatních kolem. Vezmu z kabelky krabičku cigaret. Vezmu jednu cigaretu, dám si ji do pusy a zapálím ji o plamen v hořícím koši, když projdu kolem. Slíbila jsem mu, že půjdu do toho Hazbin hotelu. Není to daleko. Jak se jmenuje ta holka? Charlie? Luciferova dcera chce dostat démony do nebe. Nikdy jsem nebyla věřící, hlavně ne, když jsem byla na živu. Peklo je upřímně příjemnější... Aspoň pro mě. Chvíli jdu po chodníku. Konečně přijdu před ten hotel. Huh je celkem hezký, na venek. Hodím cigaretu na zem a zašlápnu ji. Zaklepu na dveře. Dveře se rychle otevřou. Sama Luciferova dcera mi otevře. Jaké to překvapení. Blondýnka zvedne trošku hlavu, aby se na mě podívala. No jo, mám dva metry. Usměje se.
Charlie: Ahoj! Musel tě zaujmout nás ho-
Niky: Jdu vám pomoct. Angel Dust je můj kámoš, slíbila jsem mu, že vám pomůžu.
Charlie: Takže, ty jsi Niky! Jen pojď dál, Angel o tobě vyprávěl.
Odtáhne se od dveří. Vejdu dovnitř a zavře. Podívám se na další holku, která stojí u dveří. To bude její přítelkyně, Vaggie.
Charlie: Vaggie, podívej kdo nám přišel pomoct!
Vaggie: Další pornohvězda, no to je fakt super.
Niky: Nejsem pornohvězda. Jen..tanečnice. A jestli s tím něco máš, je mi to jedno. Chci jen pomoct, jelikož Angel je můj jediný kámoš.
Zavrčím na ni. Sklopím uši. Zamávám svými dvěmi ocasy než si všimnu svého pavoučího kamaráda. Všimne si mě. Než mi Vaggie něco řekne, přiběhne ke mně.
Angel: Niky! Ty jsi dorazila!
Obejme mě oběma páry rukou. Zasměju se, protože se trošku skrčí, aby to mohl udělat. Obejmu ho nazpět. Chytne mi tváře a upraví mi vousky. Vaggie a Charlie se na nás překvapeně podívají. Klidně ať si soudí. Angel byl vždy můj kámoš. Odtáhneme se od sebe. Hravě zavrtím svými dvěmi ocasy. Pohladí mě po hlavě.
Angel: Konečně. Už jsme se lekl, že mě tu necháš.
Niky: Děláš si srandu? Nenechám tě tu.
Usměje se. Usměju se taky. Charlie někam zaběhne a vrátí se zpět s...to je Radio démon? Alastor? Podívá se na mě. Dám si ruku na bok. O tomhle jelínkovi jsme hodně slyšela. Přijde ke mně.
Alastor: Dobré odpoledne, madam! Angel o vás hodně vyprávěl! Alastor, jméno mé.
Niky: Ou vážně? Já slyšela hodně o vás Alastore. Hlavně jak se dokážete vzpírat mému kamarádu.
Alastor: Ou ano. Angel je velice otravný.
Angel se podívá uraženě pryč. Horní pár rukou dá křížem. Ten druhý si dá na boky. Heh. Podívám se na kočičího démona stojícího za barem. Opírá se k bar. Ušklíbnu se. Mé ostré zuby zrudnou. Přijdu k baru. Šedý kocour se na mě podívá. Jeho žluté oči se podívají na mě. Opřu se o bar.
Niky: A ty budeš určitě Husk. Ten alkoholický kocour.
Husk: A ty musíš být Niky. Ta kočičí panenka u Valentina. Jsi kurva jako ten pavouk?
Niky: Ne? Jsem u tyče, někdy taneček na klíně.
Podívá se mi do mích fialových oči. Upravím si brýle. Pečlivě si mě prohlédne, aspoň co vidí. Leknu se malé jednooké holčičky, která přiběhne ke mně. Pro boh-Lucifera, ta je rozkošná.
Niky: A ty budeš ten drahoušek, Niffty, že jo?
Niffty: Ano madam! Vy jste určitě Niky!
Niky: Heh, Angel o mě tak moc vyprávěl?
Husk: Až moc dobře.
Podívám se na Angel. Pokrčí rameni. Prokroutím očima.
-o pár hodin stěhování později-
Sednu si k baru, když si konečně rozbalím věci v pokoji. V ruce držím malou taštičku se šitím. Zívnu si. Husk se na mě podívá. Kolik je, sedm večer? Většina z hotelu je zalezlá, kromě mě, Angel a Huska. Angel je na procházce s Fat Nuggets, jeho selátkem. Husk, ten tu stále je u baru. Vytáhnu šití z taštičky. Nechápavý Husk se napije..ani nevím, co to je. Vytáhnu jehlu, nit a kus látky. Při stěhování sem mě chtěl osahávat nějaký démon, roztrhnul mi kousek ruky.
Niky: Husku? Máš tu nějaký silnější alkohol?
Husk: Děláš si prdel? Tady žádný alkohol není.
Niky: Husku, prosím. Aspoň vodku.
Husk: Jenom normální.
Vezme z poza zad flašku vodky. Odšroubuje víčko. Než vezme nějakou skleničku, do které by mi nalil, napiju se z celé flašky. Jeden lok, nic víc. Navléknu nit na jehlu. Ještě si jednou loknu vodky a kousnu do látky. Dám roztrhlou ruku na pult. Píchnu jehlu do ruky a začnu šít ránu. Klepu se bolestí. Uši se mi sklopí. Husk se na mě dívá, také se sklopenýma ušima. Šiju dál, naštěstí to tak nebolí, díky té vodce. Po chvíli došiju ránu. Vytáhnu jehlu, na niti udělám suk a překousnu ji. Zkontroluji, jestli stehy dobře drží. Jop, v pohodě. Podívám se na Huska. Podívá se mi do očí. Vytáhnu si látku z pusy.
Niky: Co je?
Husk: Nic jen... Že tě to moc nebolí, podle tvého pohledu...
Niky: Jsem zvyklá. Navíc, když budu trošku napitá nebolí to tolik.
Napiju se ještě z flašky. Je mu to pravděpodobně divný, ale co už.
-o skoro celou flašku vodky později-
-Huskův pohled-
Vezmu Niky flašku, když ji chce už dopít celou. Podívá se na mě. Je už dost opilá. Ne asi, vždyť vypila skoro celou vodku.
Niky: Huskuuuuuu..~ Notaaak!
Husk: Sorry Niky, ale ne. Už jsi vypila dost.
Trošku nadskočí, jelikož škytne. Její oči příjemně září. Položí prsa na bar. Asi se chce opřít nebo je unavená. Angel Dust to dělá, když je unavený. Povzdechnu si. Obejdu bar až k ní. Pomůžu jí vstát.
Husk: Tak pojď. Už je stejně pozdě.
Opře se o mě. Huh, není tak těžká jak se zdá. Ale je vysoká. Jdu s ní k výtahu. Když se dveře otevřou, vejdu s ní dovnitř.
Husk: V kterém patře bydlíš?
Niky: Hned prvnímmm..~ Já nechci výtahem Huskyyy!.. Já se bojímmm..!
Prokroutím očima. Stisknu tlačítko do prvního patra. Hned jak se dveře zavřou, Niky mě pevně obejme. Podívám se na ni. Začne se trošku klepat. Ona se vážně bojí? Zkusím si jí nevšímat. Výtah cinkne, když se otevřou dveře do prvního patra. Jdu s Niky k hned prvním dveřím. Zastaví a vezme z kapsy klíčky. Když odemkne a otevře, trošku mě znepokojí pohled dovnitř. Na velké černé posteli jsou samé látkové panenky. Vypadají tak realisticky... Na polštáři leží dokonce jedna, co vypadá jako Angel Dust. Vedle postele je i Luciferova panenka. Vedle postele je noční stolek s šitím. U fialových zdí stojí skříň, stůl s židlí, tabule a pár poliček s panenkami. Položím Niky na postel. Podívám se kolem. Pár panenek jsou mi také povědomé. Je to Vox, Valentino, dokonce to malé prasátko, co má Angel Dust. Na tabuli jsou nákresy...Charlie? Jsou tam různé rozměry a jména nějakých barev. Na stole u tabuje leží látka, barevné nitě, knoflíky a jehly. Dělá panenky na přání? Asi jo. Podívám se zpět na Niky. Už usnula. Už chci odejít. Ucítím na ruce silní stisk.
Niky: Nechoď...
Pohladím ji po hlavě. Sundám jí brýle a dám je na stolek. Lehnu si k ní. Přitulí se ke mně. Nemám rád cizí doteky, ale...má příjemnou srst... Jestli se tomu tak dá říkat. Jdou vidět stehy po jejím těle. Některé kusy jejího těla jsou tmavší a některé světlejší. Dokonce její ocas má na sobě přišitý jiný. Podívám se na zeď. Jsou tam fotky různých osob. Jsou stejné jako ty panenky. Zajímalo by mě, jak vypadala, když byla živá... A kdy umřela... Zavřu oči. Niky potichu vrní. Po chvíli usnu taky...