Mé druhé Já

5 0 0
                                    

Ráno černé, 

z postele lezu jako mrtvá.

Vlasy rozcuchané,

výsměšně se na mě kouká.

Je pobavena mým utrpením.

Žiletku ostrou od ní dostávám.

Chci v ní vidět pochopení,

ale žiletku si přebírám.

Zkoumám její ostrý kraj

i když ho už dobře znám.

Však po říznutí přijde ráj.

Tomu pocity se poddávám.

A ptáš se, kdo je ona?

Smrt, bolest, noční můra.

Malé množství poezieKde žijí příběhy. Začni objevovat