Labyrint

Six

Alexa

Naštvaně se rozejdu pryč. NENÍ TO JEHO VĚC! Ale má pravdu.. Má mě chránit.. A pokud budu v labyrintu tak to nepůjde.. Seru na něj!
Rychlým krokem se rozejdu za Miou abych si s ní mohla o všem popovídat..
,,Mio.."řeknu mezi vzlykama.
,, Lexi, panebože co se stalo?"zeptá se vyděšeně.
,, J-já j-jaem n-nový b-běžec."vykoktám mezi vzlykama.
,, Pššš, to bude v pořádku Lex."řekne a přitáhne si mě do objetí.
,, Zítra jdu do labyrintu... Mio já mám strašný strach.."zašeptám jí do ramena..
,, Už zítra?"zeptá se vyděšeně..
,, Ano,Minho tam mě chce mít co nejdříve..."řeknu a odtáhnu se od ní.
,, Je na čase se postavit na vlastní nohy.. Nesmím se bát."řeknu odhodlaně. Ukážu Newtovi že to dokážu bez jeho pomoci!
,, Holka, ty ani nevíš jak si uvnitř silná!"řekne a ještě jednou mě obejme.
,,Zajdu se převléct a pak jdu do práce!"řeknu a rozejdu se zpět ke své tašce. Vytáhnu z ní nějaký outfit a obleču si ho.

Je to dost obyčejné no ale na tohle místo až moc luxusní řekla bych.. Rychlým krokem se rozejdu do kuchyně za Pánvičkou. Hned co vejdu dovnitř tak mi vrazí do ruky hrnec a postaví k plotně.
Začnu to tam míchat a po chvilce jde citět úžasná vůně. Mnaaaam, hřibová omáčka! Moje nejoblíbenější!
Sem tak zkusím jestli není omáčka moc nebo právě naopak málo slaná. Když je omáčka dobře udělaná tak hrnec dám z plotny pryč. Nandávám na talíře jídlo a vždy jeden podám Placerovi. Pokaždé se na ně vřele usmívám aby měli lepší náladu. Jenže pak zbyli poslední dva talíře. Newt a já... Před okýnkem se objeví Newt. Podám mu jeho talíř s omáčkou ale on ji na mě schválně převrhne. Na mém oblečení stéká omáčka a on se směje na celou jídelnu. Upoutal pozornost všech a někteří se smáli s ním. Tohle posral... Se slzama v očích se na něj podívám a podám mu svůj talíř s jídlem. On si ho vezme a jde si sednout. Podívám se na své oblečení které je zabarvené do béžové barvy..
Po tváři mi steče slza a za ní další..

Flashback

Vzal si ode mě jídlo ale schválně ho na mě překlopil.
,, Ani jídlo podávat neumí!! Ještě že jsi úžasná v posteli. A to tělo se taky nevidí každý den prdelko."řekl slizce Robin.
,, Prosím nech mě Robi.."zašeptala jsem a nechala své tváře smáčet slzama.
,, Ani náhodou."řekl, vzal mě pod zadkem a odnesl na záchod.. Tam mě znásilnil a odešel..

End flashback

Vyděšeně se podívám před sebe. Mia stojí vedle mě a já jsem u ní v objetí..
Opatrně se od ní odtáhnu a vystřelím z jídelny. Vezmu si oblečení na převlečení a rozběhnu se do koupelny.
Svoje vlasy si zapletu do dvou boxerských copů a převleču se.

Vejdu zpátky do jídelny a všichni se začnou smát.. Tě už opravdu všichni kromě Mii a Pánvičky. Neřeším jestli někdo vidí slzy smáčející mou tvář.. Je mi to absolutně jedno.. Chci si jít sednout ke stolu kde sedí Mia a Pánvička.
,, Takovou krávu tu nikdo nechce."řekne Alby. Tak kráva jo?
Začnu se smát na celou jídelnu.
,, A co uděláš? Zbiješ mě? DO TOHO!"vykřiknu. A po chvilce mi opravdu přistane na obličeji Albyho ruka. Jelikož má velkou ránu tak to se mnou hodí o stůl.
,, Tos posral."řeknu a vytáhnu si nenápadně nůž. Vystartuju po Albym a když leží pode mnou na zemi tak ho říznu nožem do obličeje.
,, Nezahrávej si se mnou."zavrčím mu do ucha a vstanu z něho.
Sestřičko...
Co to doprdele?!!!
Sestřičko... Jsi tu?
Ehm, jo?
Ani nevíš jak jsem se o tebe bála!!
Ty jsi moje sestra?
Už to tak bude L..
Kde jsi? A jak se jmenuješ?
Ve ZLOSINu L. A jmenuju se Teresa..
Já jsem v labyrintu T!!
Já vím sestřičko.. Příští měsíc za tebou přijedu! Zkus co nejvíce prozkoumat labyrint a pamatovat si cesty!! Mění se pořád ve stejném pořadí!
Dobře.. Už musíš jít?
Ano, ale zase si popovídáme!! Miluju tě sestřičko moje!!
Já tebe takyy!
Tak a moment.... JÁ UŽ SE ZBLÁZNILA?! Právě jsem mluvila se svou sestrou přes svoji hlavu!!
,, Lexi! Jsi v pořádku?!"zatřese se mnoi Mia a já se na ní vyděšeně podívám. V hlavě mi začne nepříjemně pískat.. Chytnu se za ni a několikrát do ní bouchnu. Po chvilce písko ustupuje a já se podívám okolo sebe.. Všichni se na mě nechápavě dívají..
,, Lexi.. Co se stalo?"zeptá se Newt.
,, Co tebe to zajímá?! I kdyby si mě prosil na kolenou ať ti to řeknu tak nikdy!! Je to moje věc! Stejně tak jako jestli budu běžec! JSI MI NĚKDE Y NEWTE!!"zařvu na celou jídelnu a všichni se skloní a zacpou si uši.
,, Jak si to udělala?"zeptá se vyděšeně Chuck.
,, O čem mluvíš?"zeptám se nechápavě.
,, Lexi! Ty jsi zaječela jako nějaké monstrum!"vykřikne Alby a všichni začnou ustupovat dozadu..
Co se to tu sakra děje?!!
Rozběhnu se okamžitě ven z jídelny.
Když v tom narazím do něčí svalnaté hrudě.
,, Ať si kdo si tak se omlouvám ale nemám čas na vybavování se."řeknu a rozběhnu se dál. Vylezu si na nějaký strom a nechám své myšlenky proudit..
To jsem vážně monstrum?
Samozřejmě že nejsi sestřičko..
Teres, co tu děláš?
Sestřičko.. I když zrovna něco dělám tak cítím co si myslíš.. Neboj, nejsi žádné monstrum..
Jak to víš? Co když jsem někomu ublížila a proto jsem tady?
Pamatuješ jak sem ti říkala že jsem u ZLOSINu?
Jasně že ano, bylo to tak před patnácti minutama.
Je to taková skupina.. Děje se tady ve světě něco hodně špatného L.. Proto jste v labyrintu.. Každý měsíc vám tam posílají nové děti aby byli v bezpečí.. Jenže u nás dvou něco zjistili.. Nejsme úplně obyčejné.. Jsme na to co se děje imunní.. Když tě píchne rmut tak se neproměníš ani nic. Proste jako kdyby ti někdo píchl injekci s vodou.. Nic se nestane.. A taky to že spolu můžeme mluvit přes myšlenky je součást naších schopností..
Takže nejsem monstrum?
To opravdu nejsi.. A navíc umíš předpovídat budoucnost... Drž se toho!
Budu ti věřit sestřičko!
Už musím jít.. Miluju tě..
Já tebe taky..