Labyrint

Eighteen

Lexi

,, Bežíš rychle."řekne Newt běžící vedle mě. Nehne se ode mě ani na krok..
Drž hubu a nerozhazuj si zbytečně dech.
Zavrčím na něj v jeho hlavě a on sebou trhne.Za chvilku doběhneme k sekci 7.
,,Vemte si zbraně!"vykřiknu a oni tak udělají.
,, Tessa, Mi a Chuck běží co největší rychlostí na druhou stranu! Běžte!"vykřiknu a oni se rozběhnou.
Rozběhnu se doprostřed mostu a rozhlížím se okolo sebe.
,, Lexi za tebou!!!"vykřikne Thomas a tak se rychle otočím.
,, Zakrýjte si uši!"vykřiknu a oni si je zakryjou.
,, Aaaaaaaaaaaa!!"začnu ječet a při tom bouchat do rmuta kopím.
,, Nikdy! Se! Znova! Nepřibližuj! K! Mým! Kamarádům!"zařvu a schodí do černé propasti kde s sebou ztáhne dalšího rmuta. Uslyším Chuckův křik. Vyděšeně se na něj podívám. Rmut má zapíchnutou jeho nohy v Chuckově břichu.
,, Ty zasratej grinde!!"vykřiknu a okamžitě se na něj rozběhnu. Skočím na něj a svůj nůž mu zabodnu do krku a trhnu. Frase!! Vezme mě a hodí se mnou o zem..
,, Au.."zaskučím a chytnu se za ruku. Vytrhl mi stehy!!! Naštěstí je ruka celkem v pohodě..
,, Nechte mě tu Kay.."řekne Chuck.
,, Jak si mi to řekl Chucku?"zeptám se zaskočeně.
,, Řekl jsem ti Kay.. Říkal jsem ti tak kdysi.. Vzpomínáš?"zeptá se a mě po tváři steče slza.
,, Nenechám tě umřít."řeknu a znovu se rozběhnu na rmuta. Kopí mu zabodnu do zad a shodím ho dolů. Ale o mě chytne a táhne s sebou. Minho mě stačí chytnout za ruku.
,, Nepustím tě."řekne a já se usměju.
Začnu kopat rmuta ať se mi pustí nohy. Po chvilce rmut začne padat dolů. Minho mě vytáhne nahoru a hned přitáhne do objetí.
,, Vylekala jsi mě ty čónko blbá!"křikne. Najednou mě něco popadne za roztrženou ruku a strhne do černočerné propasti. V tu chvíli Tessa otevře dveře. Vyděšeně se na mě podívá.
,, Dávejte na sebe pozor!!"vykřiknu a čekám na tvrdý dopad. Avšak nic nenastane.. Spadnu do měkkého.
ZLOSIN
Uvidím nápis na dveřích.. Že jsem to nečekala.. Tím pádem rmuti spadli tady taky.. Že mě nenapadlo že stejně neumřu.. Aris měl pravdu!
,,Konečně se zase vidíme."ozve se vedle mě ženský hlas. Ava Paige..
,, Hm, byla to dlouhá doba Avo."řeknu a ona kývne.
,, Věděla jsem že bys toho chlapce nenechala umřít."řekne a podá mi ruku. S radostí ji přijmu a tak se postavím.
,, Vidím že jsi zraněná."řekne a poukáže na mou krvácející ruku.
,, No.. To jsme dost přehnali. Za to se omlouvám."řekne a přijde k nám nějaký chlap. Janson... Vyzvedne si mě do náruče.
,, Ošetřím ti to."řekne a já se pousměju. Že by nebyli tak zlí? Položí mě na bílé lehátko a mou ruku si položí do klína.
,, Bože, kdo ti to zašíval?"řekne když pohledem přeměří mou ruku.
,, Mia."řeknu a on kývne.
,, Teď to trochu zabolí Kaylo, přeci jen vytahovat špatně dané stehy dost bolí."řekne a já kývnu. Začne mi vytahovat přetrhnuté stehy. Syknu bolestí ale ani se necuknu.
,, Vydezinfikuju ti tu ránu a znova jí zašiju jo?"řekne a kývnu.
Když to dodělá tak mi ruku ještě obváže.
,,Tady máš nějaké oblečení. Je to pro puberťáky. V tvojem pokoji toho budeš mít víc."řekne a podá mi nejaké oblečení.
,, Teď půjdu ať se můžeš převléct a počkám na tebe před dveřma."řekne a odejde. Sundám ze sebe zakrvácené a roztrhané oblečení. Obleču si to nové a prohlédnu se v zrcadle.

Snad se na těch podpatkách nezabiju. Vyjdu z místnosti a opravdu. Janson na mě trpělivě čeká před dveřmi.
,, Teď ti ukážu tvůj pokoj."řekne a oba se rozejdeme k nějakým dveřím. Nějací vojáci co tam stojí odstoupí a my tak můžeme vejít dovnitř.
,, Nejspíš tě zajímá všechno o tvé minulosti že?"zeptá se a já kývnu. Sedneme si naproti sobě na postel povlečenou do černa.
,, Víš proč jsi začala pracovat pro ZLOSIN?"zeptá se. Záporně zakroutím hlavou.
,, Máš v sobě jakousi látku. Způsobuje to j ty tvoje schopnosti. Přišli jsme na to že je to protilátka na nemoc zvanou Erupce.. Začali jsme nacházet různé děti a po pořádném výcviku je poslali do labyrintu.. Po nějaké době už ti to nepřišlo správné a začala ses vzpouzet. Proto máš po těle tolik jizev. Jsou to tresty za to když si neposlechla. A taky že to bylo hodněkrát.. Měla jsi svou lidskost.. Říkali jsme ti ať ji vypneš a pocity hodíš za hlavu.. Ale tys to neudělala. Prala ses dál.. Byla jsi nejlepší kadetka s nejvíc tresty.."řekne a já kývnu.
,,K srdci ti nejvíc přirostla ta Mia a Newt. Byli jste nejlepší kamarádi a každý den jste trénovali spolu. Jednoho dne jsme Newta poslali do labyrintu. Byly jste smutné ale začaly jste trénovat víc a víc. Pak jsme poslali i Miu a ty jsi začala co nejvíc trénovat. Většinu volného času si strávila u boxovacích pytlů a nebo v laborkách a pozorovala Newta a ostatní. Věděli jsme že už na náš přístup získat lék máš jiný názor. Rozhodli jsme se tě zeptat jestli chceš do labyrintu.. Samozřejmě že jsi chtěla.. Furt lepší než přihlížet jak tvý kamarádi trpí.. Proto jsme ti vymazali radši i vzpomínky jako ostatním. Mohli jsme tě poslat do druhého labyrintu ale takhle si mohla být s někým koho jsi milovala ale zároveň si ho nepamatovala. Když jsme viděli že tě berou za monstrum a jak ti bylo ubližováno rozhodli jsme se tam poslat Teresu. A když jsme se dozvěděli o vyhoštění tak jsme byli naštvaní. A o to víc když ten tvůj kamarád stáhl Teresu za sebe a tebe nechal jít.. Snažili jsme se tě v labyrintu dostat jen proto aby ses už netrápila.."řekne a já chápavě zakývu hlavou.
,, Kdy mi začíná trénink a pak laborky?"zeptám se a on se zasměje.
,, Trénink budeš mít hned po obědě a laborky chvilku po večeři."řekne a postaví se.
,, No nic, už půjdu. A nelekni se že ti stojí stráže před dveřmi. Nechceme abys utekla."řekne a já se usměju.
,, Nevadí, nemám to ani v plánu.. Ale, jak je to s ostatníma? S Chuckem?"