Konec světa

Most

Ozvalo se pár kroků z chodby a otevřeli se dveře. Do místnosti vlezl muž „Helgo musíš nám říct, co se stalo. Poté si promluvíme se zbytkem" řekl neznámý muž. „Co chcete vědět?" zeptala se Helga s čajem v ruce a zahřívala se. „Chceme vědět vše, co se stalo od doby, kdy jste se rozdělili" řekl neznámý muž „Eduard rozhodl, že půjdeme radši po dálnici. Ještě předtím nás opustil Kamel" řekla Helga a koukala na neznámého muže „Co se stalo pak?" zeptal se muž „Šli jsme po cestě bez Kamela a dostali se až na most dlouhý, kterým jsme se dostali do Mexika, kde nás přepadly..."

Skupina šla opatrně po mostě a byli rozděleni. Most byl zacpaný autama a uprostřed byla velká díra do moře. „Ede musíme se dostat přes tu díru jediný způsob je po tom autobusu" řekl Curt a šeptal mu do ucha. Skupina se dostala až k autobusu „Půjdeme po jednom. Nevíme jak je pevný ten autobus" navrhl Eduard. „Dobře půjdu první" řekl Ricard. „Ne ty jsi z nás nejtěžší. Půjdeš po velké části z nás" řekl Eduard potichu. Cela skupina se podívala na Helgu a Karen. Eduard přišel k Helze a políbil ji „Zvládneš to. Někdo schopný musí být na druhé straně, kdyby náhodou" řekl Eduard se strachem v hlase. „Neboj se zlato" řekla Helga a políbila jej znovu. Helga šlápla na auto kousek od autobusu a z něj skočila na autobus. Šla velmi opatrně a pomalu. Zvuky vrzajícího autobusu šli hodně slyšet. Eduard stal a koukal se na Helgu a měl strach. Helga. Musela jít po straně, kde byli skla. Snažila se na ně moc nešlapat, aby nepraskli, až se konečně dostala na druhou stranu a seskočila. Eduard s úsměvem koukal na Helgu „Dobře Karen jsi druhá, nejlehčí jdeš další" řekl Eduard a koukal na Karen, která měla opravdu strach, ale přemohla to a šla. Opět skočila na zadek autobusu a opatrně našlapovala. Zhluboka dýchala a dostala se až na druhou stranu „Kdo teď?" zeptal se Francis s kulhavou nohou „Zkus jít s Heinrichem je nejlehčí a potřebuješ se o někoho opírat" řekl Eduard s trochou strachu v hlase. Heinrich skočil na autobus a Ricard vytáhl Francise na autobus. Našlapovali opatrně, až se dostali doprostřed autobusu „Ehm Ede?" ozval se Ricard. Eduard se podíval na Ricarda, který ukazoval na autobus, který trochu sjížděl k okraji „Do prdele kluci pohněte si" řekl Eduard trochu nahlas, aby je trošku popohnal. Ovšem v autobuse se začínali ozývat kroky „Jsou uvnitř" řekla Helga, aby ji ostatní slyšeli. Francis a Heinrich se dostali na druhou stranu. „Musíme opravdu opatrně a zubáky udržovat na krajích autobusu aby jej nezatěžovali" řekl Eduard. Další kdo šel, byla Natasha. Eduard a Helga začali mlátit na okraje autobusu, aby zde zubáci šli a to se taky povedlo, avšak bouchání probouzelo první chodce, kteří byli ve spánku z aut začali vycházet zubáci z obou stran. Ze strany Helgy jich nebylo moc. Natasha se dostala na druhou stranu a hned za ní vyrazil Frank s dítětem a psem u nohy. Zubáci se stále blížili a autobus vrzal víc a víc. Garry se strachem naskočil na autobus „Garry co to kurva děláš" zařval Eduard na Garryho. Frank se otočil a uviděl Garryho a právě tady nastal čas zlomu. Autobus sjel skoro celý dolů. „Utíkej Rone" řekl Frank a pustil psa, který utíkal za Helgou. Garry našlapoval rychle a taky na to doplatil. Propadl se jedním z oken a pěkně si narazil hlavu. V tu dobu nezajímalo Zubáky bouchání, ale Garry, který se rozbrečel jak dítě „Dělejte, dokud je čas" řekl Eduard. Frank s dítětem došel na druhou stranu. Pokračoval Piotr a za ním hned Jamal. Poté šel Michael a Peter. Následoval Curt a Samuels. Všichni se bezpečně dostali na druhou stranu, ale Zubáci došli ke Garrym a hodili na něj celou váhu a začali jej jíst. Neměli moc času. Ricard a za ním Samuels vyrazili jako další. Pod Ricardem se ten autobus hodně prohýbal. Zbýval Eduard, Tamara a Michael. „Půjdeme všichni tři. Nemáme moc času" navrhl Eduard. Ostatní s tím souhlasili. První vyrazil Ed a za ním Tamara a hned Michael. Autobus byl už dost nebezpečně nad kousky mostu. Když najednou se ten autobus ze strany odkud všichni šli, zhroutil a zachytil se za kus auta, který v něm byl zabořený. Ed, Tamara a Michael se jen tak tak zachytili. Všichni ostatní našli v autech Lano a to uvázali za to auto. Spolu neměli dost síly, aby vytáhli Autobus, ale drželi jej aspoň v klidu, avšak auto pomalu sjíždělo dolů. Ed, Tamara a Michael začali rychle lézt nahoru. Michael byl, ale v koncích měl pouze jednu funkční ruku a už neměl sílu se udržet a bohužel spadl z dost velké výšky a rozmázl se o stojan, na kterém stojí sloupy, které drží most. Eduard byl z toho hodně smutný, a začal s Tamarou lézt nahoru „Dělejte, už to dlouho neudržíme, nemáme moc síly" zařval Ricard. Eduard byl, ve předu a vyšplhal na vršek autobusu a podával ruku Tamaře, ale bylo to marné. Ostatní neměli už sílu a pustili lano. Auto s autobusem rychle sjelo. Eduard jen tak tak skočil a dokázal se dostat na druhou stranu, ale to neplatí pro Tamaru. Spadla do vody a autobus dopadl hned na ní. Nepřežila. Helga obejmula Eduarda a políbila jej „tohle už nikdy nedělej" řekla Helga a všichni se koukali na autobus, který se pomálu potápěl. Peter a Ricard klečeli na zemi a smutkem koukali na autobus. „Musíme jít. Těch pár zubáku porazíme" řekl Eduard se smutkem v hlase.

„Tři zemřeli za krátkou dobu. Tamara, Garry a Michael" řekla Helga se smutkem v hlase „Moc mě to mrzí, určitě to byli dobří lidé" řekl neznámy muž „a to nejhorší nás ještě čekalo. Našli jsme auta s benzínem a funkční Baterkou a dorazili do Ameriky a poté do Washingtonu..."