Nedokážu ani číst své básně
Zmatek mojí mysli choré
Za sebe kupeny pocity
Nabalují se dál a dál
Až se z nich stala pevná skořápka
Kterou nejde ani rozlousknout
Ani rozbít
Přijít na to, jak se nakupila hrouda zmatených citů a křečovité bolesti
Je jak klubko, které nejde rozmotat
Já sama nechápu a nerozumím
Co to je
Proč to bolí
Proč mě ta síla nechá tak moc trpět
Tenhle samozmatek je domovem mé mysli
Ve kterém se vzbouzím i usínám
A pak se mě ptáš, proč jsem taková
Tak poslouchej můj samozmatek
A pochopíš
23.9.2020
